Na základě této zpracované studie byla na půdě státního podniku Povodí Ohře v Chomutově provedena dne 26. února 2015 prezentace pro zástupce všech obcí v záplavovém území Ohře v úseku od VD Nechranice až po ústí do Labe v Litoměřicích, s příslušnými vodoprávními úřady obcí s rozšířenou působností a s vodoprávním úřadem Krajského úřadu Ústeckého kraje. Na tomto setkání byla podrobněji představena jak výše uvedená studie, tak další kroky státního podniku Povodí Ohře.

Zadání studie vzniklo po povodni v červnu 2013. Studie podle něj měla zhodnotit možnost zvětšení  retenčního  prostoru  v nádrži.  To  je  prostor,  který  je  určen  ke  zmírnění  dopadů povodní na území pod vodní nádrží.

„Výsledky  byly  prezentovány  uceleně,  aby  nevznikaly  nechtěné  interpretace  a  z nich dezinformace,“ řekl Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře. 

Studie  doporučuje  zachovat  hladinu  zásobního  prostoru  na  stávající  kótě  269,00  m  n.  m. Z provedených  posouzení  vyplývá,  že  tato  hladina  zajišťuje  optimální  retenční  účinky v případě povodňových situací a její snížení by vyžadovalo neefektivně vynaložené finanční náklady.  Jako  doporučení  pro  možné  posílení  retenčního  účinku  vodního  díla  Nechranice studie  uvádí  rekonstrukci  dalších  uzávěrů  bezpečnostního  přelivu  nebo  přehodnocení neškodného průtoku na odtoku z vodního díla. 

Na  jednání  bylo  dále  objasněno  fungování  vodního  díla  Nechranice  v situacích  běžných průtoků,  průtoků  povodňových  i  v období  sucha.  Byla  prezentována  vazba  manipulací  na vodním  díle  ve  vztahu  k přesnosti  a  včasnosti  předpovědi  počasí,  tedy  zejména  srážek  a teplot vzduchu. Výhled předpovědi je znám vždy maximálně 24 až 36 hodin dopředu. „Nepodložené  informace  o  předpokládaném  vývoji  počasí  nemohou  být  tím  zásadním kritériem  pro  rozhodování  o  manipulacích  na  vodním  díle.  Kromě  předpovědí  od  Českého hydrometeorologického  ústavu  používáme  vlastní  modely,  kterými  se  připravují  různé scénáře manipulací na vodních dílech,“ říká Svejkovský. 

Vlastní  jednání  bylo  vnímáno  pozitivně.  Diskuze  na  závěr  byla  konstruktivní  a  bylo  z  ní patrné,  že  účastníci  pochopili  prezentovanou  problematiku  velmi  složitých vodohospodářských postupů.