„Je to pro nás obrovská radost, protože přirozený odchov zoborožců v lidské péči je náročný a nedochází k němu často. Na tento jsme čekali téměř deset let,“ říká zoolog a kurátor chovu ptáků Jan Hanel. Stejně jako ostatní druhy zoborožců mají i ti šedolící specifické hnízdní chování. „Samice se zazdí pomocí směsi z trusu, zeminy a ovoce uvnitř stromové dutiny a nechá pouze malý otvor, kterým ji samec dodává potravu. Přestože se mláďata líhnou přibližně po měsíci od snesení vajec, samice s nimi zůstává zazděná v dutině dalších několik týdnů, dokud ptáčata nedorostou,“ vysvětluje Jan Hanel. Liberecké ptáče zoborožce šedolícého se vylíhlo již na přelomu července a srpna a zůstalo zazděné s matkou více než 2 měsíce. Samice tak strávila v bezpečí dutiny přesně 115 dní. Malé ptáče je samec a dle slov zoologů se má čile k světu. „Mládě zatím perfektně prospívá, a tak doufáme, že se mu bude dařit i nadále,“ dodává Hanel. Až pohlavně dospěje, což u tohoto druhu nastává mezi třetím a pátým rokem života, bude mladý samec s největší pravděpodobností převezen za účelem dalšího rozmnožení do jiné zoologické zahrady. Momentálně se chovu zoborožců šedolících v Evropě věnuje 38 zoo. Úspěšně se je letos podařilo odchovat pouze v 6 z nich.

Zoborožec šedolící (Bycanistes brevis)

Zoborožec šedolící patří s délkou těla 75–80 cm a hmotností cca 1,5 kg mezi větší druhy zoborožců. Poznávacím znamením je výrazná, mohutná, krémově zbarvená přilbice, která je patrná především u samců. Samice mívají tento hřeben redukovaný.

Obývají stálezelené lesy ve východní Africe. V horských lesích severní Tanzanie a pobřežních lesích Keni patří mezi nejběžnější zoborožce, ale v Zimbabwe jsou ohroženi kvůli ničení přirozeného životního prostředí. Po většinu roku žijí v párech, ale mimo období hnízdění vytvářejí při hledání potravy hejna, která čítají až stovky jedinců. Samice snáší 1-2 vejce, mláďata se líhnou po 40 dnech. Rodiče o ně pečují téměř 3 měsíce.

Živí se ovocem, hmyzem, malými ptáky, hlodavci, malými plazy a jinými živočichy.