Výročí začátku první čečenské války připomíná v dnešních Lidových novinách známá válečná reportérka Petra Procházková. „Tanky se k čečenským hranicím blížily ze tří směrů – ze severu, východu a západu,“ popisuje Procházková začátek války, kterou zahájil Jelcin podpisem výnosu číslo 2169 „O opatřeních vedoucích k zajištění zákonnosti, pořádku a bezpečnosti občanů na území Čečenské republiky“ dne 11. prosince 1994.

Podle Procházkové v první čečenské válce přišlo o život 6 tisíc ruských vojáků, 2700 čečenských bojovníků a více než padesát tisíc civilistů.

Po válce Čečenci oslavovali samostatnost. Ale přišly veřejné popravy, únosy nevěst a exploze terorismu

Po jejím ukončení 31. srpna 1996 prý vypukla v Čečensku euforie z vítězství nad mnohonásobně silnějším nepřítelem. „Vzápětí přišly tragické pokusy o vybudování samostatného severokavkazského státečku, provázené veřejnými popravami, soubojem klanů, únosy nevěst, explozí terorismu a prodejem funkcí i vysokoškolských diplomů,“ přiznává reportérka s tím, že zničené čečenské hospodářství srazila na kolena škodolibá ruská blokáda dříve, než tak mohla učinit poválečná kriminalita a zhoubná korupce.

Zemi prý vládne pomstychtivý egoista a primitivní zločinec

V současnosti prý Čečensku vládne „primitivní zločinec, pomstychtivý egoista“ Ramzan Kadyrov. „Možná toto je přesně ten osud, který čeká nikým neuznané lidové republiky Doněckou a Luhanskou,“ domnívá se Procházková. I v jejich čele prý stojí muži, kteří by se za normálních okolností „nestali ani vedoucími cechu.“ Jenže podpora Putina dokáže do funkce vynést prakticky kohokoliv. „Stačí, plní-li roli, kterou jim v Kremlu přidělili," poznamenává žurnalistka.

V Čečensku prý nyní vládne kriminálně-diktátorský režim s prvky středověkého chanátu. Spojený je s popravami bez soudu, krevní mstou, nadřazeným postavením mužů a orientálním přepychem. A ti, kdo nejsou Kadyrovovi loajální, žijí buď na okraji společnosti, nebo nežijí vůbec.