Čestný předseda TOP 09 a exministr zahraničí Karel Schwarzenberg zavzpomínal na srpen 1968. Na svém blogu Aktuálně.cz kromě jiného uvedl, co zažil těsně před srpnovou okupací „spřátelenými vojsky“, a také se jal kritizovat někdejší KSČ a její politiky.

„To opravdu trapné bylo, že po těch různých čistkách během padesátých let byla i komunistická strana zbavena valné většiny svých inteligentnějších členů a vůdců. To, co nastalo, byla diktatura domovních důvěrníků. Mnohem nižší úroveň průměrných funkcionářů. Byla to pouze trapná jedenadvacetiletá dohra toho, co komunistický převrat v roce 1948 napáchal,“ napsal Schwarzenberg.

Podle něj celé slavné pražské jaro, z části reprezentované s velikým nadšením i těmi několika idealisty, kteří ještě v rodné straně zůstali, byl naprosto nerealistický pokus změnit vládu komunismu v socialismus s lidskou tváří. A následná doba normalizace pak byla opravdovým „dusítkem pro celou republiku“.

„Je pravda, že Gustáv Husák už nepřipustil popravy jako v padesátých letech, asi tomu taky pomohlo, že sám byl v padesátých letech dlouho vězněn. Ale taky byl toho názoru, že několik let ve vězení nikomu neuškodí. To opravdu trapné bylo, že po těch různých čistkách během padesátých let byla i komunistická strana zbavena valné většiny svých inteligentnějších členů a vůdců.“

Schwarzenberg navíc zauvažoval o tom, proč se celý režim nakonec zhroutil: „Celý režim nakonec skončil vlastní neschopností. Jak známo, konec Varšavské smlouvy i RVHP nebyla revoluce, nebyla to ani invaze cizí armády, nýbrž prostý krach. Byl to bankrot. Sovětská říše se rozpadla, a tak i u nás skončila vláda KSČ, jejíž vedení bylo zcela bezradné.“

ParlamentnímListům.cz v této souvislosti Jiří Dolejš a Josef Skála, tedy dva místopředsedové KSČM, a také europoslankyně Kateřina Konečná řekli, co si o slovech čestného předsedy TOP 09 myslí.

„To je povídačka schopná zmámit jen dušičky s chatrným vzděláním a mizivou odvahou myslet vlastní hlavou! Socialismus skoncoval s nouzí a ponížením milionů lidí!“ reagoval mimo jiné Skála. „Speciálně bývalé Československo patřilo v rámci RVHP k nejvyspělejším ekonomikám!“ nandal knížeti Dolejš. „Já obecně vzato odmítám démonizovat, či glorifikovat jakékoliv historické události. Historie je komplexní, a pokud ji tak nebudeme vnímat, tak neděláme nic jiného, než že kolem sebe házíme politické proklamace, které více než analýzu připomínají politický marketing,“ uvedla ke slovům „knížete“ Konečná.

Lehce dementní šlechtic jako idol mladých, tepal v minulosti Kohlíček Schwarzenberga

Její kolega z Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček ale má na Karla Schwarzenberga již dlouhodobě spadeno. Už v roce 2013, tedy těsně před předčasnými volbami, se totiž KSČM ve Sněmovně dostala kvůli 21. srpnu 1968 také pod velký tlak. Tehdy se ovšem od období totality poslanci KSČM veřejně distancovali. Šéf komunistů Vojtěch Filip třeba upozornil na to, že mu v roce 1968 bylo pouhých 13 let. No a Kohlíček k tomu pro ParlamentníListy.cz uvedl, že předchozí pravicová vláda se hned několikrát dopustila ohrožení demokracie. „K ohrožení demokracie došlo, když ne ze zcela jasných důvodů se tady mediálně vybudoval ze stárnoucího, lehce dementního šlechtice idol mladých a idol značné části naší kulturní scény,“ zmínil před čtyřmi lety Kohlíček.

Teď Kohlíček ParlamentnímListům.cz v souvislosti s novým textem knížete k srpnu 68 odvětil na tyto tři otázky: „Co si myslíte o tvrzení Karla Schwarzenberga k RVHP a k Varšavské smlouvě?“ „Vadí vám některé zmínky médií každý rok k výročí srpna roku 1968, anebo se dnes říká věcně k této historické události pravda?“ „Pokud se ve společnosti a v médiích zmiňuje, že roky 1948 až 1989 zavedly ČSSR takřka do záhuby (zastaralý průmysl, špatná ekonomika, nesvoboda lidí, cenzura médií, nemožnost cestování apod.) – jsou tyto připomínky pravdivé?“

„Ve skutečnosti byly EU a USA tehdy v hospodářských potížích a vstřícnost Michaila Gorbačova spolu s angažovaností československých obrazoborců pak způsobily, že se namísto sblížení EU a RVHP, o kterém se reálně jednalo, vše nahradilo rozpuštěním RVHP. Jistě by o tom mohl zajímavě vyprávět Vladímír Dlouhý, jenž byl tehdy jedním z ‚Hujerů‘ v Moskvě, pokud se nemýlím. Gorbačov se také dohodl o možném rozpuštění obou vojenských bloků. Václav Havel to pak hezky zopakoval při své návštěvě USA, kde náhle ‚prozřel‘. A pro NATO se rychle začala hledat náhradní náplň. Je vidět, že se to ‚podařilo‘! Vedoucím činitelům KSČ se to ale tehdy nijak nelíbilo, a proto vztahy s KSSS od roku 1986 značně ochladly,“ odvětil Kohlíček s upozorněním na to, že se věcně k srpnu roku 1968 vyjadřuje dnes už jen málokdo.

„Ideologické slovní průjmy ovšem zjevně mladou generaci netáhnou. 1968 je pro ni hluboká historie a snaha využít výročí k pěstování rusofobie není příliš úspěšná. Navíc je dnešní Rusko cokoliv, jen ne bývalý Svaz sovětských socialistických republik!“ zdůraznil europoslanec pro ParlamentníListy.cz.

Poněkud se mu ale nelíbí, když si někdo myslí – a hlavně to tak i veřejně prezentuje – že vlády KSČ nás v letech 1948 až 1989 zavedly takřka do záhuby.

„Bylo by dobré srovnávat fakta, ne dojmy a ideologické bláboly. V průmyslu jsme byli exportérem investičních celků. Kolik podniků je toho dnes schopno? V roce 1970 jsme jako čtvrtí na světě spustili nejmodernější výrobu plochého skla (s pecí vlastní konstrukce). To byla světová špička! Cenzura 80. let by se dala nazvat ‚papírovým tygrem‘. Republika a ani obyvatelé nebyli zadluženi a exportní odvětví jela velmi dobře. V oborech, které dobře znám, tj. sklo a jemná keramika, jsme byli velkou konkurencí nejvyspělejších zemí světa. Naše potraviny a dětská obuv byly levné a kvalitní. Zemědělství bylo obdivovanou výkladní skříní socialismu. A přes hranice nám žádný bojovník Islámského státu neprošel,“ dodal důrazně na tuto notu Kohlíček.