Zaorálek chtěl reagovat na projev amerického právníka firmy RPG Roberta Amsterdama, který obvinil ČSSD z toho, že zosnovala pomlouvačnou kampaň proti jeho klientovi RPG Industries.

Zaorálek debatu poslouchal a požádal o slovo. Jeho stranický kolega Milan Štěch, který schůzi řídil, ho ale upozornil, že nemůže mluvit, protože zatím není mezi řečníky, jimž Senát umožnil na schůzi vystoupit.

Později o to požádala místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková z ČSSD. Senátoři mu však slovo nedali. Pro bylo pouze 25 z 52 senátorů.

Gajdůšková upozornila na to, že podobný zákaz hovořit pro poslance je velmi neobvyklý a může zhoršit vztahy mezi Senátem a sněmovnou. Senátoři se podle ní nebudou moci divit, až se k nim v budoucnu sněmovna nebude chovat korektně.

V rámci rozpravy také vystoupili tři z iniciátorů Petice občanů za dodržení podmínek privatizace OKD Roman Macháček, Jolana Prokopová a František Kašík. Jejich kompletní projevy postupně doplňujeme.

Více z dnešního Senátu:
Eva Richtrová (ČSSD): K petici proti společnosti OKD
Pavel Eybert: K dodržování podmínek privatizace OKD

Roman Macháček: Děkuji vám za slovo, zdravím vás všechny, dámy a pánové, vážení senátoři. V úvodu se vás pokusím zeptat jenom v rychlosti s podstaty kauzy Byty OKD. Kauza Bytů OKD - státu i nájemníkům v ní hrozí majetková újma v řádu desítek miliard korun. Odhadujeme to zhruba někde v rozsahu 30 až 50 mld. Kč. V tom nejhorším scénáři. Je to podle nás největší finanční kauza současnosti v ČR. Kauza Bytů OKD se týká 44 tis. bytů, ve kterých žije - jak už bylo řečeno 103 tis. nájemníků. Chci říct jednu důležitou věc. Byty byly postaveny před listopadem 1989, tedy jako byty státní. OKD mělo k bytům pouze právo užívání. Většina bytů nebyla ani v režimu služebních bytů. Nešlo tedy o žádné restituce apod., kde by lidem např. po listopadu byly vráceny budovy s nájemníky a v důsledku regulací apod. by oni, řekněme, trpěli, a neměli peníze na opravy tohoto majetku. Tady tato situace byla přesně opačná, jak si za chvíli ukážeme. Tyto byty byly v rozporu s tehdy platnými zákony v roce 1990, vloženy do společnosti OKD a následně privatizovány. Privatizace byla dokončena v roce 2004, kdy stát prodal 46 % akcií společnosti OKD trestně stíhanému podnikateli Koláčkovi a Otavovi, resp. Zdeňku Bakalovi a jeho podnikatelské skupině za podivných okolností. Byty OKD byly přitom oceněny hluboko pod tržní cenou - na částku 40 tis. za byt. To už si myslím, že každý z vás intuitivně cítí, že 40 tis. za byt nemůže být v žádném případě tržní cena v lokalitě, jakou je Ostrava. Další obrovské majetky nebyly znalci oceněny v roce 2004 vůbec, tzn., že tito podnikatelé je dostali zadarmo - celý neprodukční majetek OKD, tisíce hektarů pozemků, často v lukrativních zónách; 1200 bytů OKD na Kladensku. Obrovské rozsáhlé nebytové prostory, hotely a další obrovské majetky. Nic z toho znalci, údajní experti neocenili! Jak je to možné? Celý neprodukční majetek OKD byl tedy oceněn těmito údajnými znalci na 1,7 mld. Stát dostal zhruba 800 mil. Zdeněk Bakala potom veřejně s Caronem v souvislosti s podmínkami prodeje potom veřejně opakovaně deklarovali, že byty za obdobných podmínek převedou jejich nájemníkům. Tím bylo dojít k napravení dřívějších pochybení státu z 90. let. Zní to, myslím, pro všechny celkem logicky. Nájemníci na základě tohoto slibu investovali do oprav bytů, u kterých předpokládali, že si je za 3 roky budou moci koupit. Jak se ale ukázalo, tyto investice byly zmařeny. Nájemníci v těchto bytech byli tedy sprostě podvedeni. Místo nájemníků dnes tento rozsáhlý bytový fond, největší ve střední Evropě, vlastní realitní společnost RPG Byty patřící do podnikatelské skupiny RPG Industries Zdeňka Bakaly. Koneční vlastníci přitom nejsou známí. Je to tedy takový openCards vynásobený zhruba krát sto. Tržní hodnota jen bytové podpory, může být dle informací 35-55 mld. Kč. Vlastníci to získali za 1,7 mld. včetně pozemků a všech dalších nemovitostí, o kterých jsem hovořil.

Vlastník, a jmenovitě Zdeněk Bakala, nejenže nedodržel své dřívější sliby a prohlášení, ale odmítá plnit i základní smluvní závazky, které dobrovolně přijal. Přitom platí staré pravidlo, že smlouvy musí být plněny. Takto se chová seriózní podnikatel, to je seriózní jednání? Já si myslím, že nikoliv. Nájemníci Bytů OKD, dnes RPG se cítí jednáním Zdeňka Bakaly, jeho podnikatelské skupiny, poškozeni a podvedeni. Nyní jim hrozí, že dopadnou stejně jako nájemníci bytů OKD na Kladensku. O těchto bytech bude za chvíli také řeč. Takové jednání považujeme jednoznačně za nemorální a nemravné. Co tady předvádí pan podnikatel Bakala a jeho skupina - to není podnikání typu Tomáše Bati, kterého si všichni tak vážíme. To je zcela jiný přístup. To je přístup založený na obcházení smluv, na jejich nedodržování, na využívání nedovolené veřejné podpory a na dalších podivných praktikách. Jako nájemníci nepožadujeme nic zvláštního, jenom chceme, aby v této zemi platily stejné zákony pro všechny. Aby nebyl rozkrádán státní majetek, aby podnikatelé dodržovali své závazky a také aby politici hájili své občany voliče. Tolik na úvod.

Dovolil jsem si připravit krátký materiál, zhruba 14stránkový. Jsou tam pouze průkazná fakta. Materiál máte u sebe k dispozici. Nevím, jestli je v elektronické podobě, byl tady distribuován. Byli bychom velmi rádi, pokud byste si na to podívali a našli si ve vašich programech trošku volného času a detailně se s tím seznámili. Znovu říkám, že všechny věci jsou průkazné a dohledatelné.

Jenom v rychlosti to zkusím prolítnout.

Chronologický přehled základních faktů - rok 1990, rozhodnutí ministra hospodářství, v té době je podepsán pan Dlouhý. Byty byly privatizovány, přitom platilo podle platných zákonů, že přednostně v tom případě mají být převedeny jejich nájemníkům anebo vyvedeny na obce. Takto se to standardně dělalo. V případě Bytů OKD však tyto byty byly i s havíři a lidmi, kteří v nich bydleli a kteří často s doly neměli nic společného, tak byly vloženy do společnosti OKD a následně privatizovány.

V roce 1998 stát, opět za podivných okolností, ztratil majoritu v téhle společnosti. Přispěl k tomu opět zvláštním jednáním FNM. Společnost ovládli Koláček s Otavou. V té době získali polovinu OKD zadarmo. Transakci zde nebudu popisovat, není tady na to prostor.

Dokončení privatizace v roce 2004. Stát prodával 46 % akcií v OKD. Majetek nakonec prodal za 4,1 mld., tzn. celkově OKD oceněno 8,9 mld. Byty OKD byly oceněny znaleckým posudkem paušálně na 40 tis. za byt. My znalecký posudek dnes už máme k dispozici z roku 2004. Ocenění ve 150stránkovém posudku, který musel stát miliony korun, je jeden odstavec v textu, kde je uvedeno, že to bylo oceněno na základě porovnání s transakcí prodeje podobných bytů v Třinci. Takže takto ti dva znalci ocenili neprodukční majetek OKD. To je naprosto skandální!

Znalci ocenili také jenom tři z 32 dceřiných společností. OKD mělo účetní hodnotu 40 miliard v té době. A kromě toho ještě mělo dalších 32 dceřiných společnosti.

Znalci ocenili ze 32 dceřiných společností jenom 3. Jakým způsobem si ty tři vybrali, není jasné. Naprosto opomenuli tisíc dvě stě bytů OKD na Kladensku. Ty nebyly oceněny a vlastníci je získali zadarmo.

Neocenili pozemky, hotely na Slovensku, luxusní hotel Podbánské, možná někdo znáte, v luxusní lokalitě. Dostali vlastníci zadarmo. A další a další nemovitosti. Podnik OKD doprava - největší soukromý přepravce v České republice. Ani tato společnost nebyla oceněna. A co víc? Vlastníci nezískali tento majetek na základě transparentního výběrového řízení, ale na základě tzv. exkluzivity, omezené procedury. Cílem bylo prodat to jim, protože oni měli většinu ve společnosti a říkali, že jinak neposkytnou státu podklady potřebné pro ocenění společnosti. To zní logicky, takže stát to prodal většinovému vlastníkovi s tím, že mu poskytne všechny potřebné informace. Ale jak vyplývá z těchto znaleckých posudků, znalci tam vysloveně uvádějí, že potřebné informace poskytnuty nebyly. Takže jak je to možné?

Byty byly oceněny, jak jsem říkal, na částku 40 tisíc za byt. Natrvalo byl ve smlouvě sjednán klíčový smluvní závazek 76d, který říká zjednodušeně: Nájemníci mají předkupní právo na tyto byty bez časového omezení. Ten závazek platí natrvalo, ale ne za standardních tržních podmínek, ale za obdobných podmínek, za které tyto byty získal Zdeněk Bakala a jeho skupina, to znamená za netržních podmínek. Takto tam ten závazek byl stanoven. Je to celkem logické a následně pan Bakala slíbil byty převést.

Tady bych ještě chtěl říci další věc. V okamžiku, kdy Zdeněk Bakala vstoupil do společnosti OKD, bylo to dost překvapivé, nikdo o tom údajně nevěděl, pak vydal oficiální prohlášení, kde uvádí doslova: Stojí pevně za všemi smluvními závazky. Jak se ukázalo, prohlášení pana Bakaly, zdá se, platí jenom omezeně.

Společnost Penta posléze napadla prodej OKD, že byl pod tržní cenou, že to nebylo za žádnou tržní cenu. V tomto okamžiku hrozilo této skupině, že stát může smlouvu vypovědět, a nebo že bude muset uhradit nedovolenou veřejnou podporu, která podle našich odhadů může dosahovat desítek miliard korun. Najednou Zdeněk Bakala a jeho skupina vydávají prohlášení, kde slíbili, že byty převedou jejich nájemníkům. A to za 30 až 50 tisíc za byt. Toto bude údajně platit bez časového omezení. Vlastníci ale bez souhlasu ministerstva financí posléze vyvádí bytový fond mimo společnost OKD do realitní společnosti RPG Byty. Její koneční vlastníci nejsou známi.

V srpnu 2008 vlastníci oficiálně oznamují, že byty nájemcům prodávat nebudou a hodlají s nimi podnikat. Nájemníci následně dávají petici a snaží se v té věci něco dělat dříve, než bude pozdě. To znamená postup nájemníků je naprosto logický. Nájemníci se v celé téhle kauze chovají velice logicky, konzervativně, kdy vycházejí z toho, že podnikatel si plní své závazky, že to je seriozní podnikatel a stát nepřipustí, aby oni byli obráni v podstatě o střechu nad hlavou. 

Obrátil jsem se na zaměstnavatele a ten mi nabídl byt jedině s podmínkou, že podepíši smlouvu na deset let v dole. Což jsem také udělal a v roce 1972 jsem dostal byt. A ten byt mi v roce 1972 byl národním výborem města Ostravy předán dekret s dispozičním právem šachty. Nebyl to služební byt. Odpracoval jsem v dole 24 let, to znamená, 80 procent jsem pracoval na ražení chodeb. Což zanechalo na našem zdraví, v roce 1990 jsem byl s diagnózou vasoneuróza, silikóza, chronická bronchitida vyřazen z dolu ven.  Teď mám strach a nejsem sám, že o bydlení mohu přijít nebo jej zase zaplatím. Poprvé jsem je zaplatil zdravím a teď je zaplatím penězi.     Ptám se, proč se politické strany zajímají o občany jen v den voleb. Pak ty samé politické strany ve jménu státu z nás nájemníků v bytech OKD udělají nesvéprávné občany, občany druhé kategorie, jedněm ano, druhým ne. Odpoví mi někdo na toto? Asi těžko, nevím.

Za vlády ODS v roce 1990 za podivných okolností byl porušen privatizační zákon České republiky. Místo vyvedení, jak už tady bylo řečeno, že se opakuji, vyvedení nevýrobních prostředků mimo privatizaci, to znamená byty. Ty měly být převedeny na stát. Což u jiných podniků se stalo, že tyto byty byly převedeny na stát nebo na obce a tyto byty byly nájemníkům nabídnuty na odkoupení. Zde u bytů ODK byly protizákonně vsunuty do privatizace OKD. Nikdy to nebyly služební byty. Já jsem dostal dekret, mám tady kopii, a není to služební byt. Proč se tak stalo? Mlčí a mlží ODS pan Klaus, ODA pan Dlouhý, KDU-ČSL pan Kalousek. Podle mne pro strany mělo přednost hejno kaprů než spokojenost nájemníků-voličů.

V roce 2004, dne 2. 12. v Horníku, to je časopis OKD, byl rozhovor s panem Bakalou, kde pan Bakala veřejně nájemníky informoval, že do tří let připraví projekt a výsledkem toho projektu má být, aby si nájemníci tyto byty mohli koupit do osobního vlastnictví. Mnozí investovali nemalé částky do těchto bytů, dnes se od pana Bakaly dozvídají, že byty nezískají a že investovali své peníze do cizího majetku. Za odměnu je jim neustálé zvyšování nájmu. Udělal si z nás prakticky pan Bakala blbce; z nájemníků.