Vážení přítomní, dámy a pánové,

dnes uplynulo 65 let od dubnových dnů roku 1945, kdy bylo naše město plně zasaženo válečným běsněním. Druhá světová válka se chýlila ke konci, ale německý agresor se stále bránil s urputností šelmy zahnané do kouta. Na zdejším čestném pohřebišti jsou uloženy ostatky sovětských a rumunských vojáků i několika desítek příslušníků domácího odboje. Těchto více než 5 000 obětí bylo cenou za svobodu města Brna a jeho okolí.

Slibný mírový vývoj našeho města i celé země byl definitivně přerušen 15. března 1939. V Brně na Špilberku, v Kounicových a Sušilových kolejích a Pod kaštany byly zřízeny koncentrační tábory. Jen Kounicovými kolejemi za války prošlo 170 tisíc vězňů a 1 350 z nich tam bylo popraveno. Další Brňané zemřeli při náletech a přímých bojích o Brno. Nepřítel si totiž z Brna vytvořil významný uzel své obrany a městu hrozilo, že bude zničeno leteckými útoky spojenců. Další možné ohrožení představovala zaminovaná hráz Brněnské přehrady, při jejímž protržení by město zasáhla ničivá vlna z přehradní nádrže. Tomu všemu zabránil ve dnech 23. až 26. dubna rychlý útok sovětské a rumunské armády pod velením maršála Malinovského. Šlo o vyvrcholení bratislavsko-brněnské operace, která přinesla osvobození Hodonínu už 12. dubna, pak Břeclavi, Brnu, poté Vyškovu a počátkem května i Znojmu a Blansku.

Tento pietní akt je výrazem vděčnosti a úcty všem, kdo sebe i nás bránili. Díky nim bylo zlo poraženo. Nezapomínáme na ně a památku na jejich mimořádné činy uchováváme jako důležité dědictví a poselství pro naše i budoucí generace. Všichni, kdo tenkrát bojovali proti fašistům, i všichni padlí navždy vešli do paměti tohoto města. Čest jejich památce!

Dále čtěte: Onderka (ČSSD): Edvard Beneš si pomník zaslouží