Podle architektky Evy Dvořákové, která připravuje pro Národní památkový ústav podklady, je nákladové nádraží Žižkov největší funkcionalistickou průmyslovou stavbou v Praze.
Ochrana technických památek prý v Česku zaostává. „Domnívám se, že obecné povědomí o průmyslovém dědictví u nás ještě není na takové výši, aby tyto objekty byly běžně chráněny," vysvětluje.

Dvořáková je jednoznačně pro to, aby se nákladové nádraží stalo chráněnou památkou, kterou nikdo nezboří, ale naopak opraví pro další využití.

Stejný názor sdílí i ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT Benjamin Fragner, který vidí v opravených nádražních budovách budoucí centrum nové čtvrti: „Tady když se rozhlédnete, je až jakési romantické prostředí, které bude vždy ozvláštňovat široké území."

Nádraží chátrá již osm let

„Radnice jedná o změně území už pět let. A nová informace o tom, že by nakonec prostor mohl být pod ochranou památkářů, ji velmi zaskočil," informuje radní Prahy 3 Ondřej Pecha. Domnívá se, že původní technické zařízení určené k vykládce a nakládce vlaků je nevyužitelné. Ve srovnání s Masarykovým nádražím nemá podle něho to žižkovské architektonický charakter. „Jestliže se tento soubor budov prohlásí kulturní památkou, bude to dvacet let prázdné, než to samo spadne. Nikdo s tím nikdy nic neudělá," tvrdí Pecha.

Radnice Prahy 3 by chtěla, aby se novou čtvrtí prodloužila Olšanská ulice. Ta by velmi ulevila místní přetížené dopravě. Také vedení hlavního města usiluje, aby na místě nákladového nádraží Žižkov vzniklo další městské centrum s obchodními domy, kancelářemi a byty. Hodlá kvůli tomu změnit územní plán.

České dráhy, které jsou doposud majitelem pozemků, čekají na změnu územního plánu a zapsání pozemku jako obytné zóny. Pak je chtějí co nejvýhodněji prodat.

Více:

Kozumplíková (ODS): Žižkov si ponechal ducha i odvahu