Strany úpěnlivě prosí. Nekřížkujte, přijdem o hlasy

09.10.2010 12:39 | Zprávy

Že je v Česku oblíbenou zábavou stanovit zákony a pravidla tak, aby se v nich nikdo pořádně nevyznal, není žádné novum. Právě o letošních komunálních volbách by však "popletená" pravidla mohla docela pěkně zamotat hlavu i samotným politikům. Píše o tom MF Dnes.

Strany úpěnlivě prosí. Nekřížkujte, přijdem o hlasy

Pes je zakopán v křížkování hlasů, přesněji v tom, že i v křížkování je to opět jinak. Tentokrát je to preferenční systém komunálních voleb, který funguje v podzimních volbách zcela jinak než v červnu ve volbách sněmovních. 

Když na hlasovacím lístku do Poslanecké sněmovny volič někoho zakřížkoval (zakroužkoval), tak mu dal vlastně přednost před jinými kandidáty téže strany. Čili kandidátovi pomohl, straně neuškodil.

Každá strana totiž měla svůj lístek a volič mohl do urny vhodit jenom jeden platný lístek. A volebních lístků bylo tolik, kolik kandidovalo stran.

V komunálních volbách je však jen jeden volební lístek, zato jsou na něm strany všechny. Volič má tolik hlasů, kolik se volí zastupitelů.

Volič sice má možnost dát všechny své hlasy jedné straně - ale musí využít možnosti zakřížkovat celou stranu jako komplet jedním křížkem.

Jinak ovšem volič může svoje hlasy i rozdělit - a na rozdíl od sněmovních voleb může dokonce kombinovat kandidáty i zcela rozdílných stran. Komu dá volič křížek, ten má jeho hlas.

Což naopak může straně jako blok dost uškodit.

Pozor na propad hlasů. Přepočítat 

A právě toho se strany bojí. Pokud "její" volič nezakřížkuje komplet celou stranu, pak jeho hlasy vlastně z hlediska této strany propadají.

"Pokud by voliči dali omezený počet křížků, nevyužili by všechny hlasy. Z hledisky efektivity je nejjednodušší dát jen jeden křížek. Naše voliče bych požádal, aby hlasovali jedním křížkem pro ČSSD, tím pomůžou nejvíc," nabádá voliče například Jiří Dientstbier mladší, lídr ČSSD v Praze. 

Podobně mluví podle MF Dnes i kandidáti ostatních stran. Podle politologa Zdeňka Zbořila však právě křížkování jednotlivců může mít rozhodující vliv.

"To co se stalo v červnových volbách lidi zaujalo. Vyvolalo to v nich představu, že mají větší šanci do něčeho mluvit. Že mají alespoň jednou za pár let podíl na moci. Z křížkování se stala móda," myslí si Zbořil. 

A tak MF Dnes na závěr upozorňuje: Pokud lidé nehtějí vybírat podle stran, ale podle jména, neměli by zapomenout na jedno. Zakřížkovat vždy tolik jmen, kolik má jejich obec nebo město zastupitelů. A přepočítat si, že to souhlasí. Jinak část jejich hlasů opravdu propadne.

Související:
Křížkem proti zprofanovaným. Jak volit do komunálu?
Hitem se stalo kroužkování: Marek Benda ano, Petr Benda ne
Strany by rády omezily kroužkování. Je to však sebevražda

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ro

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivan Hoffman: Trump zvolen. Takže progresivně liberální Amerika není většinová, jen ukřičená

20:59 Ivan Hoffman: Trump zvolen. Takže progresivně liberální Amerika není většinová, jen ukřičená

POHLED IVANA HOFFMANA Ukázalo se, že progresivně liberální Amerika není většinová, ale pouze hlasitá…