"Jsou to hlasy pro politické strany a pak teprve potom preferenční hlasy pro jednotlivé kandidáty," řekl politolog Tomáš Lebeda v České televizi.

Volič má u komunálních voleb tři varianty: Zašktnout jen stranu, zašktnout stranu a několik kandidátů, nebo jen kandidáty.

Systém je tak mnohem složitější, než volby do Poslanecké sněmovny. Dá se čekat křížkovací revoluce? "Systém je nastaven tak, že zákon nezná preferenční hlas. Hlas pro politickou stranu je velmi svázán s kandidáty," vysvětlil Lebeda v ČT24.

"Voliči se nedozví, jak bude s jejich hlasy naloženo. To je zásadní chyba," dodal Lebeda. Pokud člověk chce své sympatie rozložit mezi více kandidáty, hlasy se stejně započítávají pro jednotlivé strany a pak teprve se rozhoduje, kolik jednotlivé strany získají mandátů. "Preferenční strany jsou pak velmi neefektivní," dodal Lebeda.

Ilustroval to na příkladu Milana Jančíka z ODS, který dostal druhý nejnižší počet preferenčních hlasů v roce 2006 a stejně se do zastupitelstva dostal. "Ten systém je velmi neefektivní," zopakoval Lebeda.

"V tomto systému efektivně volit nelze," povzdechl si v Událostech, komentářích.

Dále čtěte:

Kroužkování může vést ke zvolení dalších Jančíků, varuje politolog
Voličská revoluce trestala všechny parlamentní strany, míní Lebeda
Průzkum: Komunální volby okopírují sněmovní. Odborník pochybuje
V komunálních volbách kroužkování smršť nezpůsobí
Strany by rády omezily kroužkování. Je to však sebevražda
Hitem se stalo kroužkování: Marek Benda ano, Petr Benda ne