Česká vláda se ve svém programovém prohlášení z letošního srpna zavázala ke snížení objemu „mezd v organizačních složkách státu" v příštím roce „nejméně o desetinu". Toho má být dosaženo propuštěním, snižováním mezd, či případně kombinací obojího. Cílem má být vyrovnaný rozpočet v roce 2016, což je ovšem realizovatelné pouze za „předpokladu ekonomického růstu".

Česká republika je v evropském měřítku stále ještě relativně malým dlužníkem, nicméně plánovaný vývoj státních financí toto změní. Státní dluh ČR dle údajů ČNB stoupl koncem září na 1,385 bilionu korun, tedy na cca 37 procent hrubého domácího produktu. V následujících dvou letech si stát navíc plánuje půjčit přes 600 miliard korun. Peníze však tečou po celém světě a začínají znehodnocovat národní měny. Zejména v USA se tak do centra pozornosti dostává otázka budoucí inflace.

Znehodnocení dolaru

Federální rezervní systém (Fed), fungující jako centrální banka USA, zahajuje v listopadu další kolo monetární expanze. Hlavními důvody jsou vysoká nezaměstnanost (přesahující 9 procent) a nižší než očekávaná inflace (v září meziročně 1,1 procenta). Levné peníze mají oživit spotřebu, neboť do ekonomiky se dle analytiků banky Goldman Sach's dostane minimálně dalších 500 miliard dolarů (8,7 bilionů korun), spíše však dvakrát tolik.

Deficit federálního rozpočtu USA byl v loňském roce druhý největší od konce 2. světové války, 1,294 bilionu dolarů (22,72 bilionů korun). Peníze putující do zahraničí (zejména do Asie) jako platba ze dovezené zboží, se vrací ve formě půjček a spekulativního kapitálu na americký finanční trh. S rostoucím dluhem USA vytrvale klesá hodnota dolaru jak vůči euru, tak vůči jenu, cena zlata a jiných komodit naopak roste.

Evropské úspory

Eurozóna sice vnímá po řeckém debaklu potřebu zpevnit pravidla fungování měnové unie, nicméně německo-francouzský konsensus zpočátku tohoto týdne změkčuje plánovaná opatření tím, že fakticky ruší automatické uvalování sankcí na rozpočtové hříšníky. Jean-Calude Trichet, prezident Evropské centrální banky, již dle deníku Financial Times vyjádřil svůj nesouhlas.

Ve francouzském Senátu prošla i přes protesty a blokády letišť či rafinerií sporná reforma důchodů, k jejímu konečnému schválení by mělo dojít v příštím týdnu. Prezident Sarkozy se tak snaží zachránit důvěru ve schopnost Francie dlouhodobě financovat své veřejné rozpočty a tím pádem i státní dluh. Vedle toho Velká Británie oznámila radikální úspory, které povedou k zániku téměř půl milionů míst ve státní správě. Britský premiér David Cameron nemá na výběr. Již teď platí londýnská vláda denně na úrocích ze státního dluhu 120 milionů liber (3,3 miliardy korun).

Hrozící inflace

Z nynější dluhové krize vedou v zásadě jen dvě cesty: úspory, nebo znehodnocení měny. Na jedné straně Atlantiku se tak šetří, na druhé tisknou peníze. Zatímco evropské země se snaží udržet střídmější monetární politiku (pod vlivem Německa), pumpuje Fed do systému další miliardy. V jakém rozsahu a kdy se tyto peníze v americké ekonomice naplno projeví (a nastartují inflaci) lze jen těžko odhadnout, že se tak ale stane, je zřejmé.

Budoucnost reforem

Úsporné reformní kroky, které zatím navrhuje Nečasův kabinet, jsou proto nezbytným minimem. Jejich prosazování bude sice díky postavení ČSSD v horní komoře složitější, vládní koalice však má dostatek hlasů na případné přehlasování Senátu. Řecký příklad je dostatečným varováním. Pokud navíc dojde k nepříznivému vývoji světového trhu, bude mít vláda problém již tak napjatý rozpočet financovat. Úspory by tak měly zůstat i hlavním tématem následujících 4 let a jediné, co může politiky „ušpinit", je jejich neprovádění.