Propuštění vojáci představují těžko řešitelný problém, jejich začlenění trvá dlouho. Vojáci nic jiného než bojovat neumějí. A tak často v civilu dělají práci, která neodpovídá jejich vzdělání. Někdejší stíhací pilot hlídá vrátnici, protože nemůže sehnat jiné místo. Jiní padají doslova na dno a někteří se dokonce dávají k extremismu.

„Jsou totiž schopni vycvičit ostatní, jsou kvalitními bojovníky i plánovači operací," říká v LN odborník na extremismus Miroslav Mareš. Armáda sama nemá přehled, kam její profesionálové odcházejí. „Nedá se vyloučit, že ke zneužití znalostí vojáků může docházet," přiznává náměstek ministra obrany Michael Hrbata.

Řešení je vzdělávání

Armáda dosud tento problém neřešila. Vojáci se museli vzdělávat soukromě. To je i případ bývalého vojenského pilota Jiřího Kohouta, který si po odchodu do civilu založil počítačovou firmu. „Ještě v rámci služby jsem si udělal odbornou praxi s počítačem," říká Kohout. Nyní s plánem kurzů spěchá náměstek Hrbata. „Semináře by měly být zaměřené jako kurzy pořádané úřady práce. Tedy třeba na práci s počítačem nebo účetnictví," přibližuje.

Související:
Armáda hazarduje s lidskými životy. Používá závadné padáky