Komunitní síť Facebook, která původně vznikla coby studentstký systém na harvardské univerzitě, je hojně užívána nejen téměř třemi miliony českých uživatelů, ale také novináři.

Ti jej využívají zejména pro získávání informací o politicích a náměty čerpají často i z diskuzí pod vzkazy, které na sociální síti zástupci politického a veřejného života zveřejňují, nebo skupin či antiskupin.

Lze tedy hovořit o tom, že Facebook změnil práci novinářů, či dokonce o tom, že ji částečně destruuje?

S FB si žurnalisté nevystačí

"Částečně určitě, ale má i svá pozitiva. Je pohodlnější a rychlejší otevřít si pár profilů a vytvořit z nich článek, otázka je, jak dlouho by si novinář s takto "investigativní" prací vystačil," sdělil ParlamentnímListům.cz odborník na nová média Miloš Čermák s tím, že Facebook může novinářské řemeslo tímto způsobem i trochu ohrozit.

Čermák se však nedomnívá, že by Facebook znamenal v žurnalistické profesi nějaký zásadní zlom. "Není to nějaká výrazná změna, pouze práci novinářů urychluje," vysvětlil mediální odborník a komunitní síť přirovnal k vynálezu mobilního telefonu či psacího stroje.

Antiskupiny? Něco jako moře na poušti

Kriticky však Čermák hodnotí využívání existence nejrůznějších facebookových "antiskupin" a jejich využívání k tvorbě článků. "Dnes se mohu odklinout u "Nemám rád Nečase", zítra u "Nenávidím Johna", a co jako?," uvedl ironicky Čermák s tím, že podobné "antiskupiny" nejsou pro práci novináře, ale ani obecně relevantní.

"Ty skupiny mají význam asi jako když si řeknete, že chcete, aby víkendové dny měly 37 hodin, nebo aby na se na poušti objevilo moře," metaforicky popsal nesmyslnost facebookových skupin pro ParlamentníListy.cz mediální odborník.

V začátku ledna 2011 měl na celém světě Facebook neuvěřitelných 574 125 820 uživatelů,  v ČR existuje 2 934 860 profilů. Více než polovinu zdejších uživatelů přitom tvoří mladí lidé do 24 let a o dvě procenta mezi nimi převažují ženy.

Více čtěte: