Harmonogram příprav státu k rozšíření elektrárny Temelín se má týkat roků 2011 a 2012. Stát předpokládá, že vítěz tendru na dostavbu Temelína bude vybrán v roce 2013.
Posílení elektrické sítě
Podle vládního zmocněnce pro dostavbu Temelína Václava Bartušky vláda musí například připravit infrastrukturu pro převedení výkonu rozšířené jaderné elektrárny do sítě. S tím souvisí miliardové investice státního správce přenosové soustavy ČEPS do přenosové sítě.
"Je nutné také posílit činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost," řekl Bartuška. Vláda podle něj také musí soustředit pozornost na to, aby české vysoké školy produkovaly kvalifikované odborníky, kteří v budoucnu budou schopni jadernou elektrárnu provozovat.
Ano řekli ministři i návrhu ministra dopravy Víta Bárty na přesunutí 9500 zaměstnanců Českých drah do společnosti Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).
Vypořádání s železnicí
S postupem ale nesouhlasí odborové organizace na železnici.
Podle ministerstva dopravy je cílem změn posílení rovného konkurenčního prostředí na železnici. Rozhodnutí se týká například výpravčích, signalistů, hláskařů, hradlářů nebo závorářů, naopak pokladní zřejmě zůstanou pod křídly Českých drah. Tzv. mrtvá dopravní cesta, tedy samotné koleje a údržba, přešla pod SŽDC v létě 2008.
"Přesun zaměstnanců bude dokončen k 1. červenci letošního roku," řekl mluvčí ministerstva Jakub Ptačinský s tím, že je to pouze první krok k celkovému vypořádání drah a správy železniční cesty.
Změny v lisabonské smlouvě
Nečasův kabinet také posvětil postup změn v lisabonské smlouvě, které upravují krizové mechanismy v zemích, jež zavedly euro.
"(Vláda) před jednáním Evropské rady požádá o tzv. vázaný mandát, tedy schválení svého postupu. Poté, pokud bude tato změna Lisabonské smlouvy schválena, proběhne ratifikační proces, spočívající v tom, že tato změna Lisabonské smlouvy musí být schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu a poté ratifikována prezidentem," řekl Nečas.
Změny se týkají dodatku lisabonské smlouvy o fungování unijních institucí, který má umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu pro státy v hospodářských potížích. Na likvidaci dluhů bankrotujících členských států by se tak měli podílet i soukromí investoři, především banky.
Dále čtěte:
Kníže: Temelín poběží. Nemáme ani Dunaj, ani Alpy
Bárta přešíbuje tísíce železničářů. Z ČD jinam
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jac, čtk
