"Nedávno jsem dostal od nicku -ali- dotaz, co vedlo komunisty k tomu, aby vyměnili srp a kladivo za třešně. Srp s kladivem používala KSČ, která vznikla 14. května 1921, tedy přesně před 90. lety. A od tohoto symbolu k dnešním politickým třešním vedla klikatá a rozhodně ne černobílá pouť," uvádí Dolejš svou lekci historie.

Srp a kladivo podle něj nebylo jen symbolem komunismu. "Dnes někdy démonizovaná kladiva a srpy se po I. světové válce běžně používaly jako symboly dělníků a rolníků. Do své symboliky je v typicky překřížené podobě převzaly vznikající komunistické strany a také tehdejší SSSR," vysvětluje. "Nejznámějším příkladem je oficielní státní znak rakouské republiky. Podle rakouské ústavy zdobilo kladivo a srp jejich orla od roku 1919 až do dnes."

Kamenná koruna na orlově hlavě měla symbolizovat měšťanstvo, srp rolníky a kladivo dělníky.

Psali jsme:
Komunista z Přerova: Hučínovy průšvihy žehlila maminka u KSČ 
Zákaz komunistů: Důkazy jsou, ale... Štětina doufá

Kde se vzala třešeň?

"KSČ se po takřka 70 letech transformovala v dnešní KSČM, která v roce 1990 přijala za svůj symbol třešní. V tomto symbolu je obsažen jak rozdíl oproti historické KSČ, hlásící se např. ještě k diktatuře proletariátu, tak současně i souvislost s dějinami sociálních zápasů za spravedlivější společnost. Tvůrcům nového symbolu se stal inspirací příběh 72 dní pařížské komuny z jara 1871, který si letos poměrně nenápadně připomněl již 140. výročí."

Sledujeme téma KSČM a její zákaz

Inspirací se znaku stala poema francouzského šansoniéra Jean Baptiste Clémenta Čas třešní, kterou "v čase komuny věnoval své lásce Luise, ošetřovatelce raněných komunardů na barikádě v ulici Fontaine-Au-Roi."

"Clément tu ale nepíše o zaťatých pěstech revolucionářů, spíše o bouřlivé touze svého srdce jít alejí krvavě rudých „cerises d'amour", zrajících v čase vonícím jarem. A komunard Clément vnímal čas třešní skrze Luisinu oběť o to bolestněji."

Jen v romantickém šansonu podle Dolejše krása třešní nezůstává, naopak jde s časem kupředu, mění tempo a modernizuje se. "Jako třeba v alternativním pojetí skladby „Le Temps des Cerises", kterou jen před pár lety natočila francouzská skupina Noir Désire (tj. Černá touha). A možná i bez toho pochodového rytmu to jde ještě veseleji. Ostatně, prý i Japonci vědí, že kolik třešní, tolik višní..."

Čtěte:

Komunista Dolejš tleská Rathovi: Znárodňování by mi problémy nedělalo

Dolejš: Štětina umí jen jedno. Točit dokola 'Zrušte komunisty'

Foto: Hans Štembera