"Vyplývá to podle mne z jejich vnitřního nesouhlasu s tím, co zažívají na vlastní kůži: jak nespravedlivý může být trh tam, kde někomu poskytne příležitost k rychlému, až zázračnému, zbohatnutí, zatímco jiného na místě ožebračí," domnívá se Potůček, jaké motivy mohou miliardáře k takovému chování vést.

Tento jev podle něj zná každý, kdo alespoň jednou hrál monopoly. Jakmile v nich totiž začne jeden hráč značně bohatnout, ostatní hráči na mizině jsou nevyhnutelný konec.

"Civilizované země dokázaly v historii tento efekt tržní regulace relativně účinně omezovat prostřednictvím daní a veřejných rozpočtů, jinak řečeno státním přerozdělováním. Rovnovážného stavu mezi regulační silou trhu a národního státu dosáhly například západoevropské země ve „zlatých" šedesátých a sedmdesátých letech 20. století. Pak ale nastoupily globalizace a s ní svázaná neoliberální doktrína. Důsledky zažíváme v národním i globálním kontextu: nůžky mezi chudými a bohatými se rozevírají, hospodářská nejistota širokých vrstev vede k politickým turbulencím a nejistotám."

Vládněme si globálně nebo utoneme v krizi

A proto vstoupili do tohoto systému zmínění dva miliardáři, kteří tím problém zadržují, nikoli odstraní. I přesto je to ale dobrá věc. "Poněvadž globální vládnutí neexistuje, národní státy jsou v době ekonomické globalizace stále bezmocnější a jejich svědomí (miliardářů) jim nedalo, rozhodli se alespoň za sebe samotné vytvořit náhradní kanály přerozdělování. Budiž jim za to vzdán hold," podotýká Potůček.

"Jak napsal už před deseti lety ve své známe knize, jedné z posledních zpráv Římského klubu „Kapacity vládnutí" izraelský profesor veřejné politiky Yehezkel Dror, buď se lidstvo naučí ovládnout trh a vládnout si globálně, nebo utone v sérii krizí, proti nimž byly ty, které jsme zažívali v minulém století, spíše nedělní promenádou."

Čtěte:

Vašíček (ČPS): Financování státu a globalizace

Více názorů v rubrice Názory a petice

Foto: cnb.cz