Ministerstvo chce v rámci reformy zrušit koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent a nová sazba daně by měla být počítána z hrubé mzdy a činit 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění nebudou realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd 32,5 procenta.

MF plánuje rovněž v rámci daňové reformy zrušit zhruba čtvrtinu z celkových 118 výjimek. Proti rušení některých daňových výjimek se ovšem v připomínkovém řízení postavilo několik ministerstev nebo například odbory. Ministerstvo dopravy je proti zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek nebo stravenek. Ministerstvo obrany, vnitra a další bezpečnostní složky nesouhlasí rovněž se zrušením osvobození od daně u kázeňské odměny nebo odchodného.

Věci veřejné jsou proti rušení stravenek

Proti zrušení daňového zvýhodnění některých zaměstnaneckých benefitů se podle serveru iDnes.cz postavily i Věci veřejné (VV). "Zrušení stravenek nepodpoříme," řekl serveru předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta po jednání finančních expertů strany s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslavem Zavadilem. Výhrady budou mít podle Bárty ministři z jeho strany také k plánu zrušit nyní superhrubou mzdu. "V zásadě nejsme proti zrušení superhrubé mzdy, ale nemůže to podle nás vést k dalšímu propadu v příjmech rozpočtu," řekl serveru Bárta.

Proti původnímu záměru se přitom ministr financí Miroslav Kalousek rozhodl v návrhu zachovat u půjček na bydlení ve zmenšené míře možnost odpočtu úroků z daňového základu. Částku podle svého dřívějšího vyjádření navrhne snížit na maximálních 80.000 Kč ročně ze současných 300.000 korun, původně neměl být odpočet možný vůbec.

Zjednoduší se daňová a celní správa

Od příštího roku pak chce MF zjednodušit daňovou a celní správu. Dnešních osm finančních ředitelství a 199 finančních úřadů by se mělo přeměnit na 14 finančních úřadů a 199 územních pracovišť. Státnímu rozpočtu by tato změna podle návrhu měla ušetřit zhruba 150 milionů korun ročně.

V rámci vzniku Finanční správy ČR by 14 územních finančních úřadů mělo vzniknout z nynějších osmi pracovišť Generálního finančního ředitelství a doplněním šesti nových územních pracovišť.

Přeměnou finančních úřadů na podřízená pracoviště bude mít podle MF daňová správa další možnosti samostatně určovat strukturu, funkční organizaci a rozdělení peněz. Územní pracoviště totiž bude možné na rozdíl od současného stavu zrušit pouze díky internímu nařízení. Zákon počítá rovněž s vytvořením Specializovaného finančního úřadu pro velké firmy. Ten by měl pracovat stejně, jak s tím počítá dosavadní právní úprava. Samotný úřad ovšem zatím nefunguje.

Centrální služby finančních úřadů i celníků

Vytvořená Finanční správa ČR podle MF umožní do budoucna i převzetí dalších kompetencí souvisejících s vytvořením Jednotného inkasního místa daní, sociálního pojištění a zdravotního pojištění, a to bez změny názvu nebo struktury systému. Jednotné inkasní místo samotné by přitom podle plánů MF mělo vzniknout od roku 2013. 

V případě ceníků bude novou organizační strukturu celní správy tvořit Generální ředitelství cel, 14 krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni. Ten má specifickou působnost spočívající v dohledu na vnější hranici Evropské unie na území České republiky. 

V současnosti je celní správa tvořena třístupňovou soustavou orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů.

Čtěte:

Sobotka (ČSSD): Vláda kompenzuje neúspěšné reformy zvýšením DPH

Premiér Nečas: Nikdo jiný než vláda v této zemi sestavovat rozpočet nebude!

Foto: Zbyněk Pecák