Policisté si totiž po zrušení sporné části zákona stěžovali, že tímto krokem přišli o nástroj při vyšetřování trestných činů nebo pátrání po zmizelých lidech. I podle ministerstva jde často o jeden ze základních důkazů. "V řadě případů je výskyt mobilního telefonu v místě činu jedinou stopou, která může orgány činné v trestním řízení dovést k osobě, která má určitý vztah k místu činu," obhajuje vnitro svoji novelu.

U výpisů nebylo jisté zabezpečení

Ústavnímu soudu však vadilo, že nebylo jasně stanoveno, kdo a z jakého důvodu může tyto informace vyžadovat. Také prý nebyla stanovena pravidla pro zabezpečení údajů či vymezena doba pro jejích uchovávání.

"Pokud by orgány činné v trestním řízení neměly přístup k provozním a lokalizačním údajům, bylo by odhalování pachatelů trestných činů páchaných za pomoci či prostřednictvím mobilních telefonů či internetu značně ztíženo a u některých typů trestné činnosti dokonce znemožněno," odůvodňuje dál vnitro obnovení zákona. Že by se zachoval současný stav, bylo by to podle ministerstva nemyslitelné.

Čtěte více:

• Věřili byste tomu? Policie se zajímala o 80 tisíc výpisů z telefonů
• ÚS dal za pravdu poslancům. Operátoři už nebudou uchovavat korespondenci 
• Policie se diví. Po nálezu ÚS jí operátoři nechtějí dávat data