Ministerstvo financí odůvodňuje zavedení elektronického hlášení především bojem s daňovými úniky. Nyní jsou plátci DPH povinni elektronicky podávat souhrnná hlášení, a to formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky. Souhrnné hlášení podávají například firmy, které dodávají zboží do jiného členského státu EU.

Novela zavádí institut nespolehlivého plátce

Novela rovněž zavádí nový institut tzv. nespolehlivého plátce. Takový status může získat ten plátce DPH, který závažným způsobem neplní své povinnosti ve vztahu ke správě daně. Kdokoliv by s takovým subjektem obchodoval, vystavuje se podle MF riziku ručení za nezaplacenou daň z přidané hodnoty.

Pro nové plátce DPH bude jako zdaňovací období, za které podávají daňové přiznání, povinně platit po určitou dobu kalendářní měsíc. V případě, že plátce splní zákonem stanovené podmínky, bude si moci jako zdaňovací období zvolit kalendářní čtvrtletí.

Dopady na rozpočty by měly být nulové

Novela zákona, která mimo jiné reaguje na směrnice EU, také mění pravidla fakturování a zrovnoprávňuje doklady v listinné i elektronické podobě. Dále novela mění některá ustanovení technického rázu.

Dopady na veřejné rozpočty a státní rozpočty budou podle MF nulové. Jakýkoliv výdaj na zvýšení technického vybavení, například počítačů, lze podle MF lze označit za zvýšení daňových nákladů a položek na odpočet DPH plátců daně.