Podle Gregora jsou projevy jedním z mála nástrojů, kterými může prezident prezentovat své postoje a působit na veřejné mínění. "Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným," řekl Gregor. Změna chování může podle něj souviset s tím, že v prvním funkčním období musel prezident vystupovat umírněně, aby byl atraktivnější pro tehdejší volitele.

Výzkum sledoval tematické zaměření, stavbu a vyznění projevů. Podle analýzy byly Klausovy projevy zaměřené na Evropskou unii nejčetnější, tři výzkumníci z Mezinárodního politologického ústavu v Brně jich napočítali 135. Druhým nejoblíbenějším Klausovým tématem byla zahraniční politika, které věnoval 117 projevů, a třetím politická situace v ČR s 81 proslovy. Dvě třetiny proslovů obsahovaly více témat. Zatímco v předprezidentském období bylo 44 procent Klausových projevů o EU negativních, v prvním volebním období to bylo 47 procent a ve druhém volebním období 72,5 procenta.

Jedním z nejvýraznějších projevů z poslední doby, o němž zřejmě veřejnost nejvíce diskutovala, byl novoroční projev, kterým prezident vyhlásil amnestii. "Tuto informaci zmínil až v závěru projevu, jako by nešlo o nijak zásadní informaci. V následujících dvou projevech Klaus amnestii obhajoval a stylizoval se do role oběti útoku, zejména ze strany médií. Ostatně kritika médií se v Klausových projevech objevuje prakticky po celou dobu," uvedl Gregor.