Hlavní pozornost z mediálních událostí uplynulého týdne věnuje Petr Žantovský ve svém pravidelném ohlédnutí článku v Lidových novinách. Napsal ho Jan Macháček, který po roce 1989 spoluzakládal týdeník Respekt, pak psal pro Hospodářské noviny a nyní pro Lidové noviny. Do ledna 2015 působil jako předseda správní rady Knihovny Václava Havla, v únoru 2015 se stal šéfem think tanku Institut pro politiku a společnost, který v roce 2014 založil šéf hnutí ANO Andrej Babiš jako svou ideologickou a programovou základnu s cílem debatovat o českých národních zájmech a vychovávat nové politiky hnutí. Článek vyšel pod titulkem "Jak čelit ruské propagandě“.
"Článek, který shrnuje dojem pana Macháčka, že Evropa a zejména Česká republika jsou v sevření masivní propagandy Ruska ve směru vůči tomu rusko-ukrajinskému, respektive rusko-západnímu konfliktu, mě vyděsil, a to se mi z českých médií často nestává. Pan Macháček se v něm zabývá možnostmi, jak z tohoto sevření uniknout a jakým způsobem zabránit tomu, aby ruská propaganda vstupovala do našich životů a aktivně nám měnila hodnotové rámce. To samo o sobě je zajímavé východisko už proto, že pan Macháček se nijak nezatěžuje tím, aby dokázal, v čem podle jeho názoru ta propaganda mění naše hodnotové rámce a v čem je jiná než propaganda ukrajinská, bruselská nebo americká. Na začátku jen konstatuje, že tu je ruská propaganda, a to je něco, čemu se musíme bránit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nevládli nám sovětští poradci, ale naši vlastní komunisté
Z článku vybírá pro ilustraci zcela nepravdivé pasáže. "Nevím, zda je to záměrně, nebo z hlouposti a z neznalosti, ale dá i trošku jiný pohled na to, co pan Macháček píše. Třeba to, že země, jako jsme my, zažily v padesátých letech asiatskou krutovládu inscenovanou sovětskými poradci. Pan Macháček cudně opomíjí, že v Československé republice nevládli sovětští poradci, ale naši vlastní komunisti, které jsme si dílem v 46. roce zvolili, nebo se zmocnili vlády v roce 1948. Ale byli to naši lidé, Češi a Slováci, kteří, pravda, inscenovali nějakou krutovládu, v tom se jistě shodneme, ale není to tak, že by tady byla přímá okupační moc, která by nás nějakým způsobem do něčeho nutila, co jsme sami nechtěli nebo na čem jsme se sami nepodíleli,“ připomíná mediální analytik.
Autor je pro něj typický příklad člověka, který ignoruje historické souvislosti a zamlčuje skutečnost, že velká část obyvatelstva se tehdy dobrovolně shodla na fungování republiky, ať si o tom myslíme cokoli. "Zapomíná rovněž na takovou drobnost, že na jaře v roce 1945 došlo k dohodě mezi západními mocnostmi a Stalinovým Sovětským svazem a výsledkem bylo poválečné uspořádání Československa, okrojení Zakarpatské Rusi, nové hranice poválečného Československa a orientace Československa na Moskvu. To všechno jsou věci, které byly v režii západních mocností a se souhlasem a po dohodě mezi Západem a Sovětským svazem. Tak mluvit teď o tom, že jsme jednostranně ohroženi a že nás ten Západ spasí, je nejenom pomýlené, ale je to hlavně i naivní. Možná i záměrně. Nevím, panu Macháčkovi do hlavy nevidím,“ poznamenává Petr Žantovský.
Komentátorovi uniklo, že i demokratické státy mají svoji propagandu
Jan Macháček v článku také poukazuje na to, že Miloš Zeman je jediný prezident země Evropské unie, který jede slavit 9. května do Moskvy den vítězství nad nacismem. "To je taková známá floskule, kterou opakuje kdekdo. Ale pan Macháček opět neuvádí, že v Moskvě budou šéfové států či vlád Řecka, Slovenska nebo Kypru, taktéž tam budou zástupci zemí, které sice stojí mimo Evropskou unii, jako například Norsko a Island, ale zcela jistě je nelze srovnávat se Severní Koreou, Čínou nebo jinými zeměmi s jiným společenským uspořádáním. Zpochybňovat demokratičnost Norska, Islandu, Kypru nebo Slovenska je velmi odvážné a neměl by se ho dopouštět ani tak arogantní novinář, jako je pan Macháček,“ domnívá se mediální odborník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník