Alexandr Vondra: Nejsem rusofob. Ale nechápu, proč Češi mají Rusko tak rádi. Po té totální devastaci, co tady způsobilo

21.08.2014 9:41 | Zprávy

Alexandr Vondra byl i v uniklých materiálech na serveru WikiLeaks označován jako největší spojenec USA v české politice. V rozhovoru pro magazín Reflex však varuje, že Amerika se změnila a již nebude ochotna za naši svobodu bojovat tak, jak to učinila v obou světových válkách.

Alexandr Vondra: Nejsem rusofob. Ale nechápu, proč Češi mají Rusko tak rádi. Po té totální devastaci, co tady způsobilo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alexandr Vondra

„Amerika jde ekonomicky nahoru, ale musíme se připravit, že to bude jiná Amerika,“ varuje. Ve Spojených státech prý přestaly dominovat původní protestantské elity a přistěhovalectví, zejména ze zemí Latinské Ameriky, což z ní udělalo zemi s mnohem většími sklony užívat si a hřešit. „Na takovou Ameriku se už nemůžeme spolehnout, že nás vytáhne z bryndy,“ varuje Vondra.

Západní civilizaci přitom podle něj skutečně hrozí nebezpečí. „Je jisté, že nás čeká těžké období nestability a vleklých konfliktů,“ obává se. Pokud se prý Západ neodhodlá k větší aktivitě, může série lokálních konfliktů na periferii Evropy napáchat velké škody.

Rozhodně podle něj nelze přehlížet nebezpečí Ruska. Vondra byl před pěti lety, ještě s Václavem Havlem a dalšími politiky ze střední Evropy, autorem dopisu prezidentu Obamovi, varujícím před tímto nebezpečím. Za tímto dopisem si dodnes stojí a myslí si, že USA v té době tuto zemi značně podceňovaly. „Dokonce Madeleine Albright jednou prohlásila, že Rusko je jako Bangladéš, jen s jadernými hlavicemi,“ vzpomíná.

Sám přitom, jak zdůrazňuje, není rusofob. „Překvapuje mě ale, že po zkušenosti absolutní devastace během vlády komunismu se zase objevují slavjanofilské tendence a opěvování Ruska,“ svěřil se. Lidé podle něj nejsou schopni ani dešifrovat ruskou propagandu, která přitom často nabývá goebbelsovských rozměrů. „Má cenu zvýšit hlas a bubnovat,“ věří.

Obává se, že současná Evropa ničeho takového není schopna, věří však ve změnu. „Je to velké téma pro evropskou pravici,“ říká. Pravice v Evropě se podle něj rozdělila do dvou frakcí. Tu první reprezentuje britský premiér Cameron, který víceméně vyklízel pozice sociálně liberálním plánům, přicházejícím zejména z Bruselu. Druhou alternativou pak je maďarský premiér Orbán, který otevřeně vzhlíží k Rusku. „Dokud se neobjeví někdo třetí a nenabídne jinou odpověď, Západ se neprobudí,“ obává se.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

22:10 „Do posledního Ukrajince.“ Zní, protože Bílý dům chce poslat do války osmnáctileté

Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro od…