Čísla četnosti článků o jednotlivých kandidátech jsou v zásadě podobná, přičemž extrémní nárůst lze pozorovat v posledním týdnu před prvním kolem voleb. Analýza prostřednictvím témat a konotací však ukazuje zajímavější trendy.

Nejvíce konkrétních témat bylo spojeno se čtveřicí favorizovaných kandidátů- Janem Fischerem, Karlem Schwarzenbergem, Milošem Zemanem a Jiřím Dienstbierem. Je přitom zajímavé, že v souvislosti s Fischerem, Dienstbierem i Zemanem se objevovala zejména negativně zaměřená témata.

U Fischera se akcentovalo zejména nepřesvědčivé veřejné vystupování, financování kampaně či minulost v KSČ. Dienstbierovi byla připomínána jeho žádost o podporu KSČM. Ani u jednoho z nich se neobjevilo žádné „pozitivní“ téma, které by je vykreslilo v lepším světle. Poměrně negativní témata byla nastolována i v souvislosti s Milošem Zemanem, jemu však podle analýzy příliš neuškodila.

Pokud jde o Karla Schwarzenberga, až do prosince se o něm objevovaly zejména články související s jeho funkcí ministra zahraničí. V lednu však lze pozorovat strmý nárůst článků prezentujících podporu významných osobností, či dokonce médií samotných (doposud nevídaná přímá podpora v redakčních komentářích). Absolutně pak chyběla negativní témata- například jeho působení v nepopulární vládě.

Po postupu Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana do druhého kola pak prý byl velmi patrný rozdíl v medialním chápání obou kandidátů. Zatímco v případě Karla Schwarzenberga přetrvávalo téma podpory významných osobností či sympatií například mezi studenty, u Miloše Zemana tvořily značnou část články zaměřené na jeho údajně negativní a agresivní kampaň, či na štěpení levice, které měl údajně způsobovat. Při mediálním vyobrazení Miloše Zemana převládala témata s jasně negativními konotacemi, zatímco v případě Karla Schwarzenberga byla trendem jistá nekonkrétnost témat.