Mitrochinovy spisy, které dlouholetý pracovník sovětské rozvědky vynesl z Ruska při svém útěku v roce 1992, jsou ode dneška k nahlédnutí v archivu Univerzity v Cambridge. Dokumentují praktiky KGB v západních zemích i ve státech bývalého komunistického bloku včetně tehdejšího Československa. Uvádějí jména agentů, rozkrývají jejich sabotážní akce a způsoby získávání spolupracovníků.

Soubor obsahuje například informace o akci s krycím názvem Progres, kterou tehdejší šéf KGB Jurij Andropov namířil proti hnutí směřujícímu k demokracii v Československu na jaře 1968. Podle listu The Guardian hovoří archiv o 15 „zkušených agentech rozvědky", kteří měli za úkol zaměřit se na řadu lidí v Praze, zejména na redaktory médií a studentské vůdce, s cílem potlačit protisovětské hnutí.

Británie zpřístupnila 19 z celkového počtu 33 složek

V Británii již v roce 1999 způsobila senzaci kniha historika Christophera Andrewa vycházející z Mitrochinových dokumentů, která přinesla mimo jiné odhalení britské státní zaměstnankyni Melity Norwoodové. Ta jako agentka KGB dlouhá léta předávala Moskvě informace o britském jaderném programu a byla podle autora nejvýznamnější agentkou v cizí zemi, jakou kdy sovětská tajná služba získala ke spolupráci.

Mitrochin se materiály během rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažil podle agentury AP nejprve nabídnout americkému velvyslanci v jedné z pobaltských zemí, byl však odmítnut. Při pokusu na britské ambasádě mu však prý jeden z diplomatů po krátkém rozvažování řekl: „Dal byste si šálek čaje?" zatímco nechal dokumenty prozkoumat experty. Tento moment podle historiků změnil jeho život a dal světu nahlédnout do jednoho z nejcennějších zdrojů informací o praktikách KGB.

Na základě dřívější dohody s nyní již zesnulým Mitrochinem dnes Británie zpřístupnila 19 z celkového počtu 33 složek s jeho strojopisnými záznamy v ruštině, které jsou ode dneška pro veřejnost k nahlédnutí v archivu v Cambridge. Jeho ručně psané poznámky v sešitech zůstávají tajné.