Evropská komise na začátku června doporučila udělit Albánii status kandidátské země, o kterém má rozhodovat summit EU na konci měsíce. Firma ČEZ postoj vlády nebude komentovat, sdělila ČTK mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová.

Česko obecně podporuje rozšíření EU na Balkáně

Podle zdrojů ČTK se Praze nelíbí, že rozhovory mezi Albánií a ČEZ ve Vídni nikam nepostupují. Už před časem proto prý vyslala Albáncům signál, že by tento spor mohl mít vliv na schvalování přidělení statusu kandidátské země. Ten musí schválit všech 28 členských zemí unie. O tomto problému se ještě povedou jednání, Česko je ale údajně v krajním případě připraveno sáhnout i k blokování albánských aspirací.

Ministerský předseda Bohuslav Sobotka (ČSSD) se dnes nechal slyšet, že Česko obecně podporuje rozšíření EU na Balkáně. "Českou republiku v této souvislosti každopádně bude zajímat otázka ochrany zahraničních investic v Albánii, otázka stability podnikatelského prostřední, otázka boje s organizovaným zločinem," uvedl také. Každá země, která získá kandidátský status, by podle něj měla splňovat podmínky pro jeho udělení "a nepochybně to budeme zkoumat i v souvislosti s Albánií". Sobotka předpokládá, že český postoj bude na programu některého z příštích zasedání vlády.

„Každá země, která důvěryhodně plní své závazky, má právo postupovat na cestě evropské integrace a pevně věříme, že se Albánii podaří na té cestě se posunout," napsal ČTK státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Posuzování kandidátského statusu nemůže být podle něj navázáno na jakýkoliv jeden konkrétní případ. "Na druhou stranu základem EU je volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu, a je proto logické, že vedle otázek, jako jsou bezpečnost a vláda práva, se při posuzování připravenosti každé země sleduje také otázka stability investičního prostředí," dodal Prouza.

Albánie o kandidátský status požádala v roce 2009, proces jejího přibližování EU ale ovlivnila pomalost reforem justice a boje s korupcí a zločinnosti v balkánské zemi. O udělení kandidátského statusu pro Albánii se bude jednat na nadcházející Evropské radě 26. a 27. června.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát

Skupina ČEZ vstoupila do Albánie v roce 2009, když za zhruba 102 milionů eur (dnes asi 2,8 miliardy Kč) koupila 76 procent v tamním distributorovi CEZ Shpërndarje. Loni v lednu odebral albánský regulační úřad společnosti licenci s odůvodněním, že firma nezajistila dovoz elektřiny a neinvestovala do rozvodné sítě. Do vedení distributora dosadil státního administrátora, čímž ČEZ ztratil nad společností kontrolu.

Česká firma pak v květnu zahájila mezinárodní arbitráž na základě Smlouvy o energetické chartě, kterou ratifikovaly Česko i Albánie a která upravuje ochranu mezinárodních investic v oblasti energetiky. V ní ČEZ požaduje náhradu škody za to, že nebyla ochráněna jeho investice do distribuční společnosti CEZ Shpërndarje. "Bývá obvyklé, že se obě strany pokoušejí mimosoudně dohodnout na kompenzaci, k tomu však mezi albánskou stranou a ČEZ zatím nedošlo," uvedla Půlpánová. Česká vláda už dříve postup albánských úřadů kritizovala.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun. ČEZ se na Balkáně dlouhodobě potýká s problémy, odebrání licence hrozí firmě v Bulharsku.