„Snažil jsem se, aby všechno, co se ve filmu objeví, bylo autentické a aby to nebylo v rozporu s historickými fakty. Film má realistické základy a to, co jsme si vymysleli, dává v kontextu příběhu logiku a nelze dokázat, že se to tak nemohlo stát. Vždyť už je to stará látka a zdaleka ne vše se dochovalo,“ uvedl režisér.

Víra není otázkou vůle

Pojetí Husovy osobnosti a některých dalších postav, například římského císaře Zikmunda, bude prý odlišné od toho, s čím v 50. letech přišel Otakar Vávra. „Otakar Vávra Husa pojal hlavně jako regionálního sociálního buřiče. On byl ale postavou evropského formátu, byl teolog, nápravce církevních mravů. Chtěl, aby církev šla příkladem. Nechtěl církev zbořit, nechtěl zakládat jinou,“ upozorňuje Svoboda.

Film, který má do kin přijít příští rok, kdy si budeme připomínat šestisetleté výročí Husovy smrti, vyjde na více než 30 milionů korun. „Já se Jana Husa jako hluboce věřícího člověka odvolávajícího se ke Kristu jako nejvyššímu soudci snažím pochopit. Sám jsem ale k víře nedospěl. To podle mě není otázka vůle,“ dodal.