"Zastáváme názor, že to není vůbec efektivní řešení. Zaprvé praxe ukazuje, že nastolení mandatorních kvót jednoznačně odkloní diskuzi od celé řady jiných legitimních opatření. Takže teď tu máme jen do jisté míry absurdní debatu na téma kvót a nejsme schopni uchopit ten problém komplexně," uvedl europoslanec Pavel Telička (ANO). Zadruhé mu přijde nedůstojné "handrkovat s lidmi, kteří mají skutečně na statut uprchlíka nárok, jako s nějakou komoditou" a zatřetí mu vadí způsob, jakým se celý návrh rodí. 

   

Teličkův kolega z ANO europoslanec Petr Ježek byl minulý týden na Maltě a měl možnost o problematice hovořit i s tam přítomnými nevládními organizacemi. Ty mu podle Teličky řekly, že je to řešení, které nikam nevede. "Jsem pro, abychom si počínali podobně jako s loděmi somálských pirátů; že budou ve Středozemním moři evropskounijní vojenské kapacity, které budou ty čluny zachytávat a překupníky odhalovat a zasahovat velmi tvrdě," dodal Telička. 

   

Podle Jana Zahradila (ODS) se Evropská komise návrhem snaží centralizovat další pravomoci do Bruselu a jde o nepřiměřený zásah evropských orgánů do suverenity státu. "Zadruhé je tu aspekt bezpečnostní. Ty zprávy o tom, že se tímto způsobem do Evropy pašují radikální islamisté, bych vůbec nepodceňoval. Jakkoli si myslím, že to nejsou tisíce lidí, ale i kdyby jich byly jen zlomky procent, tak je to pořád několik desítek potenciálních teroristů a to je riziko," dodal. Řešením by podle něj byla námořní blokáda, odtahování lodí zpátky do domovských přístavů a k tomu vybudování záchytných utečeneckých zařízení přímo na africkém kontinentu, i když je jasné, že například v případě Libye by to bylo složité. 

   

I europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský nesouhlasí s principem povinných kvót. "Státy by měly spolupracovat na případné dobrovolné bázi přijímání uprchlíků, jinak to povede k opakovaným tlakům a rozbrojům uvnitř jednotlivých států a v konečném důsledku spolu nebudou efektivně spolupracovat," uvedl Zdechovský. 

   

Europoslanec Petr Mach ze Strany Svobodných nazval návrh EK "hloupým nápadem, který EU jen rozděluje". "Tím, že jsou to nařízené kvóty, tak to všechny jen naštve a nikdo nebude volat po dobrovolném převzetí uprchlíků," uvedl. Jako o řešení současné situace se například u Jordánska, které čelí náporu syrských uprchlíků, zmínil o pomoci této zemi tím, že dojde k uvolnění obchodu, což pomůže místní ekonomice a zprostředkovaně i přítomným běžencům. 

   

"Český stát i česká veřejnost vědí, kde jsou limity našich možností, co může pro uklidnění dané situace dělat - a neměl by být do ničeho nucen," uvedla k návrhu Evropské komise europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). "Nejsme jediný stát, který má s kvótami problém. Pokud si evropské instituce nebudou dávat pozor, ohrozí už tak dosti křehnou jednotu evropského společenství," dodala. 

   

Europoslanec Jaromír Štětina (TOP09) s povinnými nařízenými kvótami rovněž nesouhlasí. Jak ale dodává, plán EK není jen o kvótách. "Souhlasím například s celou řadou takzvaných okamžitých opatření, například použití misí SBOP (Společné bezpečnostní a obranné politiky) ve Středomoří či použití již probíhajících misí v Mali a Nigeru, které by měly řešit problém prostupnosti tamních hranic," dodal Štětina. 

   

Podle europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) je návrh Komise komplexní. "Není to jen o přerozdělování dvaceti tisíc azylantů, je to soubor opatření, která si myslím, že by ze střednědobého či dlouhodobého hlediska mohla tu situaci vyřešit," uvedl Poche. "Nemyslím si, že by nás ta kvóta nějakým způsobem poškodila. EU je založena na solidaritě, my jsme se k tomu připojili a pokud nepomůžeme zemím Středozemí řešit tento problém, tak ony zase příště nebudou ochotny pomoci nám například s řešením situace na Ukrajině nebo jinde. Takže za mě je to správný krok," dodal.