Starosta Březiněvsi Jiří haramul považuje žalobu za účelovou, za stejný majetek už stát začal církvi vyplácet restituční miliony. Řád tvrdí, že žalobu podal z opatrnosti, aby byly vyjasněny vlastnické vztahy. Pokud by řád s žalobou uspěl a stát mu následně nemovitosti vydal, získal by většinu obecního majetku v Březiněvsi v hodnotě čtvrt miliardy korun.

O žalobě má rozhodnout soud příští rok

Řád by chtěl získat například pozemky pod budovou městského úřadu, kde je i hassičská zbrojnice, místní fotbalové hřiště i s pozemky pod šatnami, koupaliště nedaleko městského úřadu, park, dětské hřiště, rybník a náves. Řád Maltézských rytířů je chce převést z majetku Prahy na stát, aby o ně potom mohl požádat v církevních restitucích.

O žalobě má rozhodnout soud příští rok. Pokud by čtvrtmiliardový majetek Březiněvsi přešel z Prahy na stát, směli by o něj rytíři v rámci restitucí zažádat stejně, jako momentálně usilují o okolní pole.

Žalobu kritizuje i jeden z tvůrců restitučního zákona, exnáměstek ministra kultury František Mikeš. ČT řekl, že mnoha lidem to může připadat, že by řád chtěl brát dvakrát. Náhradu za věci, které lze vydat, a poté to, co jim bylo zaplaceno, ještě celé vydat.

Kontroverze vzbuzuje i žádost maltézského řádu o miliardové pozemky v okolí Březiněvsi

Podle řádu je ale žaloba oprávněná, tvrdí, že stát bývalé církevní nemovitosti na město právoplatně nepřevedl. Účelem žaloby podle řádu není poškodit hlavní město.

Kontroverze vzbuzuje i žádost maltézského řádu o miliardové pozemky v okolí Březiněvsi. Premiér už v květnu vyzval šéfa pozemkového úřadu, aby nechal rozhodnutí na nezávislém soudu, protože se obává, aby se jejich vydáním neprolomila hranice 25. února 1948. Na majetek staršího data nemají církve nárok.