Podle některých ekonomů se tento extrémní růst bohatství nejbohatší skupiny obyvatel negativně projevuje v globální ekonomice, kde může způsobovat finanční krize nebo krachy bank, ale promítá se i do ekonomik národních států. Zrychlování růstu rozdílů pozoruje i europoslanec za KSČM Miroslav Ransdorf, podle nějž mělo v roce 1978 jedno procento nejbohatších Američanů 8,99 % podíl na národním majetku USA, o třicet let později totéž jedno procento vlastnilo 23,5 %. Za tu dobu se tedy podíl tohoto jednoho procenta na národním majetku ztrojnásobil. „To znamená, že se změnila i struktura poptávky, struktura bohatství a chtěl bych říct, že nerovnost podle dostupných analýz je jedním ze spouštěčů ekonomické krize. Tato politika rostoucí nerovnosti tedy vedla k rizikům, pokud jde o stabilitu hospodářství, a přispěla k rozpoutání hospodářské krize,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Miroslav Ransdorf.

Ransdorf: Kapitalistický svět brání novým technologiím

To, že se zmíněný proces zrychluje, je velmi riskantní věc i proto, že 85 % pracovních míst je dnes ohroženo. Miroslav Ransdorf to zdůvodňuje předpokladem, podle kterého by k tomu došlo, pokud by se důsledně uplatnily všechny současné progresivní technologie jako IT, materiálové technologie a nanotechnologie. „Takový pokles počtu pracovních míst by konstrukce společnosti nevydržela, proto se dnešní kapitalistický svět brání většímu přívalu zásadních inovací. Nedošlo k tomu, že by přišla nová technologická vlna, protože toto riziko ztráty pracovních míst je spojené s principem dominance soukromého zisku. Jakmile by se ale změnila struktura společnosti, bylo by možné řadu těchto inovací uplatnit. Dnes máme před sebou rozpor mezi produktivními silami a produkčními vztahy, jak o tom mluví marxismus, a rýsuje se potřeba změnit společnost tak, aby bylo možné vytvářet pracovní místa na bázi služeb. To je možné jen vzhledem k tomu, jak ohromně narostla produktivita práce za předpokladu, že nebude dominovat vysloveně soukromý zisk. Nejde o to soukromý zisk odstranit, ale zajistit, aby nedominoval,“ uvedl Ransdorf.

Mach: Babiš má 40 miliard. To je milionkrát víc než majetek sedmi procent nejchudších

Europoslanec Petr Mach ze Strany svobodných občanů vidí v globální ekonomice tytéž děje, jaké se projevují v České republice. „Například u nás má jediný člověk, Andrej Babiš, majetek odhadem 40 miliard. To je milionkrát více, než jaký je souhrnný majetek sedmi procent nejchudších domácností! A čím to je? Přibývá zákonů, které sypou peníze do kapes bohatých a tahají je z kapes chudých. V důsledku toho se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými,“ kritizuje situaci v Česku europoslanec Mach. Příkladem jsou podle něj evropské dotace, které směřují hlavně k bohatým (viz Babišovo Čapí hnízdo) a jsou placeny z daní chudých (DPH). „Příkladem je povinné přimíchávání biopaliv do benzinu a nafty, na kterém vydělává Babiš a doplácí na něj všichni, kdo platí drahou naftu, i zvýhodněné solární panely, skrze které do kapes solárních baronů přispívají všichni skrze zvýšené ceny elektřiny,“ doplňuje Mach.

Západní země prý nemají skutečný růstový potenciál

Při úvahách o eliminaci uvedených trendů se mluví o určitém typu regulace nárůstu bohatství malé skupiny lidí. „Takovou regulaci mohou provádět buď národní státy samy, nebo nadnárodní společenství typu EU, NAFTA, ASEAN, BRICS a další. Jediné z těchto vyjmenovaných uskupení se do určitých typů regulací pustilo a jedná se o nově rozvíjející se ekonomiky uskupení BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Evropská unie chtěla po krizi z roku 2008 nejprve vytvořit svoji ratingovou agenturu, protože všechny tyto agentury, které ovlivňují chod globálních trhů, se nacházejí v USA, ale nakonec se od tohoto plánu upustilo,“ uvádí na svém blogu poslanec KSČM Jan Klán.

I podle Miroslava Ransdorfa je důležité, aby došlo k určité regulaci finančního světa: „Domnívám se, že je důležité také to, aby byly zdaněny spekulativní finanční toky. Dnes jde prakticky jen patnáct procent všech investic do produktivní sféry a zbytek míří na spekulace. Vyjádřil se tak dokonce šéf ekonomického týmu Baracka Obamy, podle nějž prý západní země nemají skutečný růstový potenciál a jediná šance, jak generovat růst, je vytvářet spekulativní bubliny. Ty ale po určité době splasknou a mohou mít různou podobu, například finanční krize,“ řekl Miroslav Ransdorf.