„V současné době běží šestiměsíční zákonná lhůta, v níž strany, které žádají, mají dokázat oprávněnost svých nároků. A současně Národní galerie bude prověřovat tyto nároky ve svých archivech a dokumentech," uvedla mluvčí galerie Eva Kolerusová.

• TÉMA: Miliady pro církve

O prvních žádostech, které galerie obdržela v květnu, již rozhodla ve prospěch žadatelů. Mezi nimi je například Vyšebrodský cyklus, který tvoří jednu z nejvýznamnějších součástí sbírek NG. Po dohodě s církví by měl cyklus zůstat v expozici jako dlouhodobá zápůjčka.

Církev chce i Madonu z Veveří

Mezi dalšími skvosty středověkého umění, o něž římskokatolická církev požádala, je obraz Madona z Veveří. Její autorství je také připisováno Mistru Vyšebrodského oltáře. „Žádost byla doručena 20. prosince," řekla mluvčí. O práva týkající se tohoto díla se církev a galerie dlouhou dobu přou. Podle církve neexistuje doklad o tom, jak galerie k obrazu přišla.

Církve mohly o vydání majetku na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi žádat celý loňský rok. Celkem podaly 3319 žádostí o vydání 71 282 pozemků a 891 staveb. Několik žádostí se týká právě také movitých věcí, především uměleckých děl, o jejichž vydání byla požádána Národní galerie. Mezi památkami, o něž církve požádaly, je třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.