„Není to poprvé, v devadesátých letech zde pobývaly desetitisíce uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Nikdo se neděsil, nikdo na tom nestavěl svoji nenávistnou komunikaci a reklamu postavenou na vymezení se... Část se po válkách vrátila, část zůstala,“ uvedl Pánek s tím, že je přesvědčen, že země EU musejí být solidární. 

„Alespoň částečné přerozdělení nákladů i péče o uprchlíky jsou nejen férové, ale i racionální. Bez nich dříve či později země, které nesou hlavní tíhu, prostě otevřou hranice a řeknou: Pokračujte dále do Evropy. Pokud není ochota se podílet na základě dobrovolnosti, souhlasím, byť opravdu nejsem milovník kvót, se zavedením nějakých výpočtů, které povedou ke sdílení odpovědnosti,“ dodal Pánek.

Celý text najdete ZDE.

K textu Šimona Pánka se vyjádřil na své Facebooku poslanec ANO Jiří Zlatuška. Podle něj tu v devadesátých letech pobývali nejen uprchlíci z bývalé Jugoslávie. „Bylo zde téměř pět tisíc žadatelů z Afghánistánu v letech 1999–2000. V letech 2003–2004 k nám přišlo cca 15 tisíc nových utečenců, hodně Čečenců,“ uvedl.

„Drtivá většina uprchlických vln té doby k nám přiváděla muslimy, hysterii a xenofobii dnešního ražení to nevyvolávalo. Byla jich většina zcela neproblémových, byť v jiných zemích dostávali azyl ve větším procentu než u nás. Československá uprchlická organizace ve Spojených státech pomáhala v 70. letech Uganďanům a posléze i utečencům z jihovýchodní Asie, dnešní čeští xenofobové doma by z toho asi měli kvůli ‚rozdílu kultury‘ osypky,“ upřesnil Zlatuška.