„Celé dvacáté století byla válka, a ta měla skončit v roce 1989. To se ale nestalo, protože se zapomnělo uklidit třetí svět, africké a asijské státy, kde ty nejvýznamnější mocnosti vedly svoji studenou válku. Rusové tam dosazovali diktátory, proti kterým pak Spojené státy bojovaly a ty země rozvrátily. Vždyť Tálibán přece vyzbrojili Američané, když Sovětský svaz vedl válku proti Afghánistánu, a tak to fungovalo v mnoha dalších zemích,“ popsal v úvodu diskuse profesor Bělohradský příčiny současné krize a pak připomněl, že také Anglie a Francie tyto státy po staletí vykořisťovaly a pak „koloniální tužkou“ narýsovaly jejich nové hranice.

„Lidé tam žijí často v bídě, v otřesných životních podmínkách a ztratili veškerou naději. Proto jsme teď svědky jejich hromadného útěku ze třetího světa,“ doplnil známý filozof, který působí na mnoha světových univerzitách.

Ministr Jiří Dienstbier se ve svém prvním vystoupení pak věnoval řešení důsledků krize. „Příčiny, které pojmenoval profesor Bělohradský, už nejsme schopni napravit; a také si myslím, že vyřešit válečné konflikty v Sýrii bude trvat roky. Proto se musíme zaměřit na to, jak zvládnout ten ohromný příliv imigrantů. Já nejsem velkým příznivcem zřizování utečeneckých táborů například v Turecku, jelikož vím, že Turci se chovají k běžencům dost necitlivě. Neumožní jim začlenění do společnosti a využívají je pro podřadné práce za nízké mzdy. Navíc život v takových táborech je těžký a bez perspektivy, takže ti lidé utíkají dál,“ vysvětloval ministr. Proto je podle něj nutné vytvářet taková opatření, která budou usměrňovat příchod uprchlíků do Evropy. Mají k nim patřit společné zřizování registračních center a uplatňování důsledné návratové politiky vůči těm, kteří nemají právo na azyl. Pro ty, jež se budou integrovat, by měla zavést Evropská unie jednotná pravidla.

Ministr Dienstbier: Pokud nepřijmeme uprchlíky, budeme vymírat

Není žádným tajemstvím, že Jiří Dienstbier je velkým zastáncem integrace imigrantů do české společnosti, a to zvláště těch syrských, což mnohokrát zaznělo i na opavské univerzitě. „Podle některých demografických studií bychom potřebovali 20 tisíc až 30 tisíc uprchlíků ročně, jinak budeme postupně vymírat a v roce 2050 nás bude jen sedm milionů. Také čeští podnikatelé by ihned potřebovali pět tisíc zaměstnanců, které nemohou u nás sehnat. V Česku už žije okolo 2 500 Syřanů a jde většinou o velmi vzdělané lidi, dokonce máme Syřana i v Senátu. Jejich pojetí islámského náboženství není vůbec agresivní a před válkou ani nemělo vliv na syrskou politiku,“ prohlásil ministr pro lidská práva a rovné příležitosti.

Na otázku ParlamentníchListů.cz, jestli si nemyslí, že tento krok by mohl destabilizovat český trh práce a ještě více snížit mzdy, pak odpověděl. „V republice sice máme 400 tisíc nezaměstnaných, ale také 100 tisíc volných pracovních míst, která se nedaří obsazovat. Takže by to nebylo na úkor našich lidí a samozřejmě je nutné nastavit pravidla tak, aby podnikatelé migrantům nevypláceli jen tu nejnižší možnou mzdu.“

O účinné integraci muslimských uprchlíků ale zapochyboval Václav Bělohradský: „Tisíc let nám trvalo, než jsme se dokázali oprostit od myšlenek jednoho náboženství. Naše identita je přece jen jiná. Čech může být katolík, protestant, ateista anebo může vyznávat i židovskou víru. Jenže naprostá většina Arabů musejí být muslimové. Dokážou se skutečně tito lidé v Evropě přizpůsobit, když islám je vlastně příkazové náboženství?“

Zánik států a stěhování do Evropy nemusí být tím správným řešením

Obě celebrity se však na semináři shodly na tom, že v české společnosti panují možná až přehnané obavy z následků uprchlické krize, což také často podporují i mnohé elity včetně prezidenta. Podle jejich slov se prý i různí politici, zvláště z menších stran, snaží získat na této situaci body, tedy větší popularitu a více voličů. Z jejich vyjádření dále vyplynulo, že by se měla Evropská unie nejdříve zabývat ochranou schengenských hranic a teprve potom by měly přijít na řadu kvóty k příjímání uprchlíků. Ministr Dienstbier k tomu uvedl, že už nyní žije v České republice na 40 tisíc muslimů a údajně nemáme s nimi žádné problémy.

„V Německu dokonce chtějí pro imigranty založit novou vysokou školu a už mají několik tisíc přihlášek. U nás to samozřejmě nehrozí, protože v současné době evidujeme od Syřanů jen 70 žádostí o azyl,“ informoval s úsměvem Jiří Dienstbier.

V závěru diskuse se ještě filozof Bělohradský znovu zamyslel nad dopady arabského exodu. „Existují opravdu na Blízkém východě a v Africe samé pseudostáty a je správné podporovat asimilací běženců jejich zánik? Ty země přece měly už svou identitu a historii. Je to velmi nesnadné rozhodování. Jeden můj kolega z italské univerzity vidí v uprchlické krizi postupný rozpad západní civilizace. Domnívám se, že bychom měli zase najít nové myšlenky, které by Evropu znovu nastartovaly.“