Evropskou unii čekají tvrdá a dlouhá jednání o řeckém dluhu, jež mohou přinést další problémy evropské ekonomice. Proč by to země eurozóny a Mezinárodní měnový fond měly udělat?

"Mohly by to udělat z jednoho důvodu, ty dluhy jsou prostě nesplatitelné. Je to krok, který by pomohl nejen Řecku, ale i celé Evropě,“ tvrdí Švihlíková. "Nesmyslné je naopak si myslet, že splatím dluh ve výši 175 % ve stagnační ekonomice, která je hluboce pod svými kapacitami,“ tvrdí o ekonomické realitě ekonomka.

Věřitelé Řecka - země eurozóny a Mezinárodní měnový fond půjčili Aténám na záchranu před bankrotem 240 miliard eur, ale zatím odmítají dluhy odpustit. Ekonomka Švihlíková však tvrdí, že Řecko si dluhy neudělalo tak docela samo.

"Řecko se často kritizuje za to, že dávalo velké prostředky na sociální výdaje, a zapomíná se na to, že Řecko mělo obrovské vojenské výdaje, ze kterých profitovaly Německo a Francie,“ uvedla Švihlíková mimo jiné jako příklad.

Jaké má SYRIZA možnosti? 

"Ta první možnost je jasná, SYRIZA povede obtížná a dlouhá jednání o dluzích, jejichž odmazání vůbec není iracionální cesta, ale naráží i na ideologické bariéry,“ myslí si ekonomka. Podle ní je jednou z možností vystoupit z eurozóny, což ale SYRIZA nepreferuje. "Další variantou je odchod z eurozóny, na což sice nejsou pravidla, ale neznamená to, že to nejde. Někteří ekonomové ho doporučují,“ míní Švihlíková a naznačila, že Řecku by se údajně v tomto případě mohlo dostat pomoci od Číny. "Myslím, že to je pravděpodobná varianta,“ řekla o této možnosti.

Když se někdo zadluží, neměl by dluhy splácet? "To zní jako německá moralita,“ ohradila se Ilona Švihlíková. Faktorů, které zavedly Řecko do dluhů, je totiž podle ní víc. Jedním z nich je upravení dat, aby se Řecko dostalo do Evropské měnové unie. A dalším problémem Řecka byla politika, která přála nejbohatším. "Problém byl tedy i na příjmové stránce,“ dodává. 

Pomohlo by snad Řecku nové časové rozvržení splácení dluhu?

Věřitelé ovšem připustili, že by se mohla prodloužit splatnost řeckých dluhů. Přitom už nyní je jejich průměrná splatnost 16,5 roku, tedy téměř dvojnásobek splatnosti například italských dluhopisů. Další prodloužení - objevily se úvahy, že by mohlo jít o padesát a možná nakonec i sto let - by Řecku fakticky snížilo jeho dluhy.

"Znova, řecký dluh je nesplatitelný! Ani ostatní země své dluhy nesplácejí, často jim dělají potíže pouhé úroky a ty dluhy před sebou dál rolují,“ říká.

Podle Švihlíkové je nutné přiznat a pojmenovat ekonomickou realitu. Podle ní nelze po Řecku požadovat, aby dalších 40 let žilo v bídě. Nelze prý po Řecích chtít, aby žili v ještě více rozvrácené zemi, než byla po druhé světové válce. "Řecko v eurozóně nikdy nemělo být, ale na to už je pozdě. Řešit se musí situace, která je teď,“ konstatovala ekonomka v Českém rozhlasu.

Eurozóna se musí změnit!

Švihlíková rovněž uvedla řadu faktů a některá základní pravidla ekonomie. Tvrdila například, že z toho, co bylo Řecku půjčeno, šla naprostá většina prostředků na úhradu řeckých dluhů, tudíž že peníze šly do Německa. Ekonomika země se podle ní od roku 2009 smrštila o čtvrtinu a současným tempem růstu (0,6 %) by se dostávala na úroveň z doby před pěti lety celých 40 let. "Neexistuje příklad, kdy by se někdo proškrtal k lepším zítřkům, takový příklad totiž neexistuje, to je ekonomický nesmysl,“ uvedla k doporučovaným úsporným opatřením. Řekové ze záchranných balíčků, které přišly od EU, prý mohli pro vlastní ekonomiku použít maximálně 15 %, říká Švihlíková s tím, že o tom se také málo mluví.

V závěru pořadu několikrát zdůraznila, že eurozóna je postavena pro potřeby Německa, kterému vyhovuje. "Německo má kompaktní území i průmyslovou tradici. A pak to srovnávejte s Řeckem,“ zamýšlí se. Zdůraznila však, že jednotná měna nemůže fungovat tam, kde jsou strukturálně tak velké rozdíly. Pak by prý muselo docházet k fiskální distribuci, jinak jsou země jako Řecko, Španělsko či Portugalsko odsouzeny k živoření. "Eurozóna se musí změnit, je špatně postavená, tímto způsobem dál nemůže fungovat,“ tvrdí ekonomka.