Miloši Zemanovi v září důvěřovalo o tři procentní body více lidí než v červnu a o deset bodů více než v květnu, kdy důvěra v něj klesla meziměsíčně z 55 procent na 41 procent. Tento propad důvěry v prezidenta souvisel s tehdejší vládní krizí a událostmi, které ji doprovázely.

„V porovnání s květnem mírný pozitivní posun můžeme vidět i u vlády, i když v tomto případě úroveň důvěry a nedůvěry zůstává stále výrazně horší, než byla před květnovým propadem vyvolaným zmiňovanou vládní krizí,“ uvedli autoři průzkumu. V září kabinetu důvěřovalo 28 procent lidí, to je o dva procentní body více než v červnu.

Kromě toho důvěra v senát klesla od června o pět procentních bodů na 25 procent a sněmovna si pohoršila o dva body na 21 procent. Změny u ostatních ústavních institucí nepřekročily rámec statistické chyby. Starostové a obecní zastupitelstva se nadále těší důvěře tří pětin dotázaných a hejtmanům a krajským zastupitelstvům věří dvě pětiny občanů.

V porovnání s loňským zářím je podle CVVM ale důvěra ve vládu, Poslaneckou sněmovnu, prezidenta i senát výrazně nižší, mírné meziroční zhoršení zaznamenala i obecní zastupitelstva. Naopak lépe než před rokem jsou nyní vnímáni krajští hejtmani, kterým tehdy zvolna končilo funkční období.

S politickou situací bylo letos v září podle CVVM spokojeno 13 procent lidí. Proti květnu s nejhorším výsledkem od konce roku 2013, kdy se po předčasných volbách do sněmovny teprve formoval nynější kabinet, je to nárůst o tři procentní body. Podíl lidí, kteří nejsou s politickou situací spokojeni, klesl od té doby o 12 bodů na 55 procent.

Průzkum se konal mezi 4. a 14. zářím mezi tisícovkou respondentů.

• Kompletní zpráva CVVM

Vývoj důvěry/nedůvěry obyvatel v ústavní instituce v roce 2017 (v procentech):