Stehlíková mířila do Dněpropetrovsku na třídenní festival, kde se měly promítat české filmy s tematikou lidských práv. Nejdřív to vypadalo, že se do třetího největšího města Ukrajiny vůbec nedostane, kvůli bezpečnostním opatřením před hrozícími teroristickými útoky. Nakonec na místo dorazila vlakem a teď popisuje, co viděla.  

Korupce všude, reformy nikde

V Kyjevě prý lidé dávají do oken národní vlajky a všude je cítit vlastenecký zápal. Živnostnice ze stánku na kyjevském nádraží si ale stěžuje, že lidem docházejí peníze a ona netuší, jak dlouho se udrží. Za pozornost stojí, že ze svých ekonomických potíží viní vládu. A čím víc na východ Stehlíková cestovala, tím častěji slyšela stejnou větu.

„Mladá Kyjevanka Marina, která vystudovala politologii a pracuje jako učitelka základní školy, je zklamána tím, že vláda zatím nepodniká žádné reformní kroky, pouze o tom mluví. Podle Mariny je zapotřebí reformovat hospodářství, státní správu, soudnictví. Také jí vadí, že se do ukrajinského parlamentu v hojném počtu dostali politici ze Strany regionů, kterou vedl někdejší prezident a `zrádce` Janukovyč," píše bývalá ministryně.

Marina proto podporuje lustrační zákon, který by měl činovníkům Janukovyčova režimu zabránit v návratu do důležitých funkcí. Korupčně se prý ale chovají i noví politici, proto by sama do politiky nešla, chce se však angažovat v neziskovém sektoru, neboť je přesvědčena, že tam se nekrade.

Z Leninova náměstí se stalo náměstí Hrdinů Majdanu

Dněpropetrovsk sousedí s Doněckou oblastí, kde se bojuje, před nádražím se nachází obrovské náměstí, které donedávna neslo Leninovo jméno, komunistický vůdce zde měl i sochu. Před dvěma měsíci ji však strhli, prostor přejmenovali na náměstí Hrdinů Majdanu a vévodí mu teď veliký vánoční strom. Je osvětlen, ale je to jedno z mála míst, kde se svítí. Většina města šetří elektřinou. Elektrárnám totiž schází uhlí z Donbasu.

Do města míří neutuchající proud uprchlíků z Doněcku a Luhansku, míří sem i ukrajinští zranění vojáci. Gubernátorem oblasti je Igor Kolomojskij, oligarcha, který dostal zásadní úkol. Udělat z Dněpropetrovsku nedobytnou pevnost pro případ, že by se dařil postup ruským jednotkám. O jejich přítomnosti v povstaleckých oblastech prý pochybuje málokdo.

Nepředstavujte si ale, že vznikají nějaké soukromé armády oligarchů, jak to často tvrdí proruští novináři. Zdejší gubernátor-oligarcha vydává nemálo peněz na výzbroj armády, ale vojáci podléhají centrální vládě. Současně však platí, že Kolomojskij sice trvá na udržení jednotné Ukrajiny, ale ani trochu v kritice nešetří kyjevskou vládu.  

Mladí obdivují Havla

A pak se exministryně vyjadřuje k samotnému festivalu. „Festival Jeden svět v Dněpropetrovsku byl zahájen filmem Olga o naší první dámě, manželce prezidenta Václava Havla, Olze Havlové. Hlediště je téměř plné především mladých lidí. Pro (mladou vysokoškolskou učitelku) Teťánu je to mimořádný zážitek, protože právě dokončuje překlad Havlových Dopisů Olze do ukrajinštiny. Václav Havel je pro mladé Ukrajince tvůrcem sametové revoluce, který vyvedl z komunismu nejen Československo, ale celou střední a východní Evropu, symbolem demokracie, `pravdy a lásky`," podotýká Stehlíková.

Celý text Džamily Stehlíkové ZDE

Ukrajinci se prý také ptají, jak může český prezident otevřeně podporovat Vladimira Putina, když sám zažil sovětskou okupaci ze srpna 1968. Delegace se Stehlíkovou prohlašuje, že se v tomto ohledu za Zemana stydí.

Debatuje se také o probíhající válce. Účastníci bojů, se kterými se Češi setkávají, vzpomínají na boje o Ilovajsk. Situace se prý zásadně proměnila ve chvíli, kdy na straně separatistů začali bojovat ruští vojáci. Ukrajinci byli obklíčeni a po dohodě o příměří měli opustit oblast.

„Konečně se důstojníci obou stran dohodli na příměří a vytvoření zeleného humanitárního koridoru pro odchod ukrajinských vojsk obklíčených v Ilovajském kotli. Když ráno 29. srpna kolona nákladních vozů a autobusů s vojáky pod bílou vlajkou vyjela z města, separatisti v rozporu s dohodou zahájili palbu z těžkých a lehkých zbraní. Během tohoto masakru podle kyjevských oficiálních zdrojů přišlo o život až tisíc ukrajinských vojáků a dobrovolníků," píše exministryně Stehlíková. Koridoru určenému pro odchod Ukrajinců se začalo říkat „koridor smrti".

Řada lidí, které delegace potkává, mluví rusky, ale zdůrazňují, že se cítí být ukrajinskými vlastenci a ani trochu nestojí o „ochranu" prezidenta Putina, který hodlá vojenskou silou hájit rusky mluvící obyvatele.

Rusko neví, kde má hranice

Stehlíková v závěru říká, že nikdo v oblasti netuší, zda střelbou vytyčené hranice mezi většinou Ukrajiny a Donbasem zůstanou hranicemi už natrvalo. Nikdo také neví, jak dlouho se ještě bude bojovat, příměří je neustále porušováno. Většina Ukrajinců prý chce směřovat se svou zemí na Západ, což se ale nelíbí právě ruskému prezidentovi Putinovi.

„Připomeňme slova Havla o tom, že Rusko neví, kde končí jeho hranice. Z logiky neoimperialistických ambicí Putina nekončí hranice ruských zájmů na Dněpru, ale na Odře a Nise. V cestě této expanze stojí Ukrajina, která brání svoji suverenitu a svrchovanost nikoliv proti povstalcům, ale proti někomu nesrovnatelně silnějšímu. Můžeme ji v tom nechat. Nebo jí můžeme pomoci. Tato volba rozhodne i o budoucnosti Evropy," apeluje exministryně na čtenáře.