Erdogan jako hlavní důvod návštěvy uvádí snahu obnovit obchodní vztahy, v rámci kterých mělo dojít k obchodním transakcím ve výši sto miliard dolarů. Po sestřelení ruské stíhačky tureckými silami loni v listopadu však byla většina plánovaných projektů pozastavena. „Pevně věřím, že budeme mít příležitost diskutovat o všech těchto aspektech a otevřít novou kapitolu rusko-tureckých vztahů. První stránka bude zahrnovat spolupráci ve vojenské oblasti, ekonomice i kultuře. Obě naše země jsou klíčovými hráči v regionu a společně mohou zvládnout mnohé.“

Rozhovor s Erdoganem vedl přímo první náměstek ředitele TASS Michail Gusman, který tureckého prezidenta vyzval, aby se ještě krátce vrátil k listopadovému incidentu. Erdogan uvedl, že osoby odpovědné za sestřelení ruské stíhačky již byly předány spravedlnosti a vyšetřování v současné době stále pokračuje. „Již jsem vše vysvětloval v dopise zaslaném prezidentu Putinovi, kde jsem mimo jiné konstatoval, že jde o velké neštěstí, které nás samotné rozrušilo. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že muž zodpovědný za smrt ruského pilota je ve vazbě a čeká jej soud.“

V dalším průběhu rozhovoru došlo také na neúspěšný pokus o puč v Turecku, po kterém došlo k zatčení mnoha tisíců skutečných či jen domnělých pučistů a jejich příznivců. Erdogan připouští, že se podařilo pučistům infiltrovat do armády i dalších státních složek a vyzdvihuje úlohu národa při potlačení puče. „Pučisté nevzali v úvahu klíčové faktory. Byť se jim podařilo proniknout do armády, policie i soudnictví, nezískali ke spolupráci zdaleka většinu. Za nejdůležitější však považuji postoj obyčejných lidí. Jejich vůli a odvahu pučisté hrubě podcenili,“ řekl Erdogan a poděkoval svému ruskému protějšku za bezprostřední vyjádření podpory.

Turecký prezident se také brání obviňování Západu, že se z Turecka po případném schválení nové ústavy stane výsadně islámský stát a ztratí tak svoji sekulární podstatu, kterou kdysi prosadil první prezident země Mustafa Kemal Atatürk. „Všichni občané naší země mají zaručenou svobodu vyznání, což jim garantuje ústava. Turecko v žádném případě není a nebude klerikální stát: Přesto Západ z nějakého důvodu neustále naznačuje, že se Turecko chystá opustit své sekulární základy. Nic takového však nepřipadá v úvahu. Demokratická práva a svobody jsou v naší zemi bezpodmínečně zaručena.“

Celý rozhovor v angličtině máte k dispozici ZDE.

Erdogan dále odmítá, že by existovalo něco jako „kurdská otázka“, a tvrdí, že mnoho Kurdů podporuje jeho osobně i celou vládnoucí stranu. Připomíná také, že několik ministrů je kurdského původu, a podtrhuje skutečnost, že kurdské regiony navštěvuje mnohem častěji než jeho předchůdci ve funkci. „Dělal jsem to tak přitom po celá desetiletí. Mé vztahy s Kurdy jsou unikátní a na tom se nic nezmění. V kurdských oblastech vláda investuje masivní finanční prostředky do sociálního bydlení a budování infrastruktury. Mnoho z obcí v tomto regionu prohlásilo, že zastupuje zájmy Kurdů. Ve výsledku však jen dodávaly zbraně teroristům. Dovolilo by něco takového Rusko u sebe doma?“ uvedl Erdogan s tím, že se v boji proti terorismu spoléhá na spolupráci s Ruskem.

Co se týká konfliktu v Sýrii, který bude dle mnohých hlavním tématem dnešní schůzky obou státníků, Erdogan stále trvá na odchodu syrského prezidenta Bašára Asada z funkce. Přitom právě v tomto bodě se postoj Ruska diametrálně liší od toho tureckého. „Řeknu vám zcela otevřeně, že bez Ruska není možné dosáhnout v Sýrii míru. Jsem přesvědčen, že je nezbytně nutné, abychom na splnění tohoto základního cíle spolupracovali. Jak avizoval můj drahý přítel Vladimir, v případě potřeby je možné zahrnout do mírových řešení také Írán. Dále vítáme spolupráci Kataru, Saúdské Arábie a Spojených států. V žádném případě si nepřejeme rozpad Sýrie, ale pouze odchod Asada, který je zodpovědný za smrt 600 000 lidí.“

Za hlavní krok v boji proti Islámskému státu považuje Erdogan odříznout džihádisty od ropy, za kterou inkasují obrovské finanční částky. Z nákupu levné ropy od ISIS je často obviňované také Turecko, což vůdce této země jednoznačně odmítá. „Požádal jsem o předložení relevantních důkazů v této věci, ale ničeho takového jsem se nedočkal. Nic takového ale neexistuje. Dokonce se do toho snažili namočit moji rodinu. Na to jsem jim řekl, že pokud ukážou důkazy o provinění Turecka, mé osoby či rodinných příslušníků, tak odejdu ze své funkce. Následovalo ticho po pěšině a žádné důkazy samozřejmě nikdo neukázal.“

V závěru rozhovoru Erdogan konstatuje ve svém „mírovém apelu“, že je nutné se ještě více zaměřit na dosažení mírového soužití. „Na této planetě je dost místa pro všechny. Válek už bylo dost a my bychom neměli dále utrácet peníze určené na podporu demokracie a blahobytu lidí k vojenským účelům. Musíme to změnit a stanovit si jako hlavní cíl zlepšení životních podmínek lidí. Obyvatelé této planety potřebují především klid. Turecko a Rusko se musí do tohoto mírového procesu zapojit společně a držet pohromadě. Chtěl bych na závěr našeho rozhovoru vyřídit pozdravy mého lidu všem Rusům. Rádi u nás opět přivítáme ruské turisty a se stejnou chutí budeme posílat naše turisty k vám.“