Slovenský premiér Igor Matovič za zády svých politických partnerů i prezidentky Zuzany Čaputové objednal dva miliony dávek ruské vakcíny proti nemoci covid-19 Sputnik. Jeho koalice se kvůli  tomu otřásá v základech.

Ruskou vakcínu Sputnik si objednala i řada dalších zemí. Prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš tlačí na to, aby si i Česká republika objednala ruskou vakcínu. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Jan Blatný však zdůrazňuje, že by ruská vakcína měla projít kontrolou obvyklou pro všechny vakcíny u Evropské lékové agentury.

Komisař pro vnitřní trh EU Thierry Breton podle svých vlastních slov nemá nic proti tomu, aby si jednotlivé členské země EU objednaly ruskou, případně čínskou vakcínu, ale jedním dechem dodává, že jediné celky, které jsou pro své občany schopné vyrobit dostatek vakcín, jsou Spojené státy a EU.

„Pokud země chtějí koupit ruský Sputnik V nebo čínský Sinopharm, je to v pořádku,“ řekl. Zdůraznil nicméně, že jejich dodávky jsou jen kapkou v moři. „Jedno je jisté. Jedinými kontinenty schopnými produkovat to, co je potřeba pro jejich občany a pro planetu, jsou Evropa a USA,“ uvedl s tím, že EU bude do konce roku 2021 schopna vyrobit dvě až tři miliardy dávek, což je mnohem více vakcín, než potřebuje.

Někteří politologové se obávají, že spolu s vakcínami proti nemoci covid-19 se vlastně rozehrálo nové kolo studené války.

„Celé je to geopolitika. Je to boj o vliv připomínající někdejší poválečný Marshallův plán. To, že jsme se k němu tehdy nepřipojili, bylo předzvěstí toho, co následovalo a do jaké sféry jsme potom padli,“ řekl někdejší diplomat Petr Kolář.

Velvyslanec v USA Hynek Kmoníček se toho však nebojí.  

„Geopolitika se dnes promítá do jakéhokoliv politického dění. Nemyslím si ale, že by se sféry vlivu nakonec rozdělily právě podle původu vakcinace,“ řekl.