„Já si myslím, že doba levné energie končí. Musíme si vzít za své, že energetika tak, jak ji známe, je z 80 procent založena na fosilních zdrojích... Jejich dostupnost se ale zvyšovat nebude, protože to jsou zdroje neobnovitelné a dostat se k dalším zdrojům je stále obtížnější, tak se musíme smířit s tím, že ceny energií půjdou nahoru,“ prohlásila hned v úvodu pořadu dáma.

„Ono ale záleží na tolika faktorech, že se jakákoli prognóza může v průběhu dvou, tří až pěti let stát prognózou zcela mylnou,“ pokračovala varovně.

Do budoucna klesne naše závislost na Číně, věří Moldan

Mejstřík její obavy krotil. Sice se prý hodně mluví o tom, že je energie drahá, ale dnes se především v Asii stavějí nové jaderné elektrárny a na vzestupu je tam také získávání energie ze slunce. Kromě toho je prý příznivcem vývoje nových technologií, jenže české firmy o rozvoj nových technologií moc nestojí. „Největší zájem o nové technologie mají firmy čínské,“ posteskl si host. My prý v tomto zůstáváme pozadu.

Další věc je, že obnovitelné zdroje zatím fungují jen s velkou podporu dotací, což podle Mejstříka pokřivuje trh. Je třeba pracovat s reálnými cenami. Právě pod dojmem reálných cen bychom prý co nejrychleji měli rozhodnout o výstavbě nejméně jednoho bloku jaderné elektrárny.  

Moldan prohlásil, že ve světě se z jádra vyrábí asi 11 procent elektrické energie a ten podíl klesá. „To chcete říct, že byste se v Česku obešel bez jádra?“ ptal se okamžitě Moravec. „Rozhodně,“ odvětil okamžitě Moldan. V oblasti obnovitelných zdrojů totiž bylo dosaženo obrovského pokroku, který nekončí. „Obrovskou rychlostí se vyvíjejí nové technologie v oblasti fotovoltaiky a energetických panelů. Já jsem bytostně přesvědčen, že do budoucna klesne naše závislost na Číně,“ pokračoval Moldan.

Nemluvě o tom, že „když hodně fouká a hodně svítí sluníčko“, jak to popsal Moldan, tak se dá velmi jednoduše vyrobit vodík, z něhož lze v daném místě velmi snadno vyrobit elektrickou energii.

Evropa nezvládá velké projekty, varuje Drábová

Drábová upozornila, že Evropě se nedaří plánovat a realizovat velké projekty, a to nejen ty energetické. „Podíváme-li se na to, jak je Evropa v této fázi svého civilizačního vývoje schopná zvládat velké civilizační projekty, tak je to žalostné skoro na všech úrovních, na které si můžeme vzpomenout. Já uvádím s oblibou dva příklady. Jedno je berlínské letiště. A druhý je příklad hamburské opery, která je nádherná, ale zhruba s dvojnásobným rozpočtem a desetiletým zpožděním,“ nebrala si servítky expertka na jadernou energetiku.

Podle vlastních slov nijak nezpochybňuje, že by nám moderní technologie mohly pomoct, jenže je otázka, které z vymyšlených nových technologií bude možné využít ve velkém měřítku, a tedy i levněji. Kromě toho varovala před případnou snahou ČEZ vyzobat si z energetického trhu to nejlepší a ztrátové projekty přesunout na stát. Na toto by podle jejího názoru neměli čeští politici přistupovat.

„Bez vlivu státu a bez zásahů státu se energetika dlouhodobě neobejde. To prostě není možné. Vezměme si příklad vodárenství, které se nějak vyvíjelo a dnes jsou veliké snahy získat vodárenskou síť pod kontrolu státu anebo spíš obcí. A já bych se nerada dožila toho, aby energetika dopadla stejně.“

Přizpůsobme se Evropě, doporučil Moldan

Moldan doporučil, abychom svou energetiku budovali v souladu s evropskými trendy. „Např. rozvoj obnovitelných zdrojů, např. rozvoj technologie, která s tím souvisí. Myslím, že zastáváme také mezinárodní spolupráci v této oblasti,“ upozornil Moldan.

Podle jeho názoru bude dříve či později vyvinut tlak na to, aby se zrodila jednotná energetická unie. „A toho bychom se měli zúčastnit,“ řekl jasně Moldan. Dříve či později zavřít své jaderné elektrárny plánují Itálie či Švýcarsko. „Ten hlavní trend v Evropě rozhodně není jaderný. Je to spíš výjimečná záležitost, čehož bychom si měli všimnout,“ apeloval na politiky i na diváky host.

Drábová Moldanův protijaderný zápal krotila. Tento segment by ještě neodepisovala. Drábová je přesvědčena o tom, že některá z budoucích českých vlád bude muset poskytnout státní garance na výstavbu dalšího jaderného bloku. Kterýkoli kabinet si za to vyslouží kritiku, ale dáma je přesvědčena, že se tomu politici nevyhnou.

Podle Mejstříka už začíná být kontraproduktivní tlačit na velké energetické úspory v rámci existujících zdrojů. Prý už totiž začíná být dražší šetřit, než budovat nové energetické zdroje. Úspory, kterých lze dnes dosáhnout, činí podle Mejstříka 25 až 27 procent. Dál se v tuto chvíli dostaneme jen za situace, kdy budeme draze investovat.