Bylo dotázáno 1009 občanů a podle jejich odpovědí je jednoznačné, že by občané uvítali cenově výhodnější jízdné a že v krajské metropoli je městská hromadná doprava předražená. Na druhé straně více než tři čtvrtiny dotázaných odpověděly, že ani přes spíše symbolické případné jízdné se kolony aut v aglomeraci nezmenší. Velkým apelem na stávající i nové zastupitele byl problém bezdomovců v hromadné dopravě a skutečnost, že i v pozdních hodinách nejsou tyto osoby z tramvají, trolejbusů či autobusů vykazovány a že je ani revizoři nekontrolují, což je ovšem „bolest“ více českých a moravských měst.
Plzeň bude pionýrem
„MHD je poměrně zásadní téma," uvedl Kubáček. „Byli jsme překvapeni, že v České republice to nikdo zásadně neměřil, nestudoval, dokonce ani v rámci akademické činnosti studentů dopravních fakult. Tady k tomu nic není. Zajímavé je, že si to nezpracovávají ani větší metropole, protože to téma se ukazuje jako velice univerzální. Například Vaduz je zhlédnutelný rychle, je to město s deseti tisíci obyvateli, takže tam je ta zkušenost specifická, ale pak jsme to porovnávali se zahraniční zkušeností, kde se to dotýkalo opravdu metropolí od padesáti tisíc až do nějakých sto padesáti tisíc a tam to téma vypadalo podobně," říká.
"U nás vlastně žádné krajské město. Nebo ty tři spádové lokality, myšleno Praha, Brno, Ostrava... Tam kolem sebe mají opravdu velké aglomerační prstence, tak ani tato města si to nezpracovávala. Ukázalo se, že je to takové přecházené téma, které v zásadě nikdo ve veřejném prostoru příliš neuchopil, nepojmenoval, až do těchto komunálních voleb, a v podstatě je vidět, že ten politický establishment to spíše obchází z toho titulu, že by to byl asi tlak na výdaje. Plzeň bude možná pionýrem tohoto tématu,“ dodává Kubáček.
V Polsku méně než třetinové náklady
„Pojďme udělat pořádek v dopravních podnicích,“ vyzvala na to kandidátka na primátora za Veřejné zájmy Dita Portová. „Není přeci možné, aby se jezdilo téměř za 78 korun na kilometr a nikdo se tím nezabýval. Nikdo se nezabýval tím, jestli v těch nákladech jsou skutečně náklady, které tam mají být.“ Upozornila také, že v některých polských městech jsou náklady na kilometr 22 korun. Je to podle ní obrovský rozdíl, „strašné a alarmující“. Náklady na městskou hromadnou dopravu v Plzni jsou tak údajně jedny z nejvyšších v České republice.
Jak nalákat rezidenty
„Jsou města typu Tallinn, který to principiálně nastavil a byla to trošku reakce na Finsko, protože Estonsko je takovou detašovanou zónou,“ pokračoval dále Kubáček. „V Tallinnu řekli, že jde hlavně o to přilákat firmy, malé živnostníky, kvalitu služeb přímo do města. Je to tam postavené a spojené s rezidentstvím, platbou daní ve městě. Jedna z výsad, jak vracet oplátkou to, že ten dotyčný subjekt či občan žije tam a platí tam daně," pokračuje expert. V praxi se prý ukázalo, že to funguje, protože jednak to přilákalo zpět hodně firem, které oceňovaly, že tam je ten komfort a adresnost služeb a daní.
"Přibylo tam firem a výběru daní a oživilo to místní obchod. Lidé si zase navykli jezdit do centra nakupovat, protože nemuseli řešit otázky parkování, kvality místních služeb, čistoty... Přibylo spojů a dostupnost byla mnohem kvalitnější, spolehlivá, dohledatelná,“ uzavřel vzorový případ z pobaltského státu Jan Kubáček.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala