„Já jsem říkal, že jakékoli jednání o příspěvku je výsostně politická věc. Dají, Bohu díky, budeme vědět, co s nimi udělat. Nedají? Bohu díky, budeme žít tak, jak jsme žili doposud,“ poznamenal v úvodu farář. Zdůraznil, že neví, zda je požadavek ČSSD na snížení náhrad o 13 miliard oprávněný. Platí, že stát vyrovnáním s církvemi řeší i svou budoucnost a musí zvážit, kolik peněz by musel vydat, kdyby k narovnání nedošlo.

„Stát ví, co církve dělají, ví o obecné prospěšnosti jejich práce, ale nechce a nemůže ji platit. A tak našel způsob, jak se s nimi vyrovnal. To, co dělají církve, stát buď nedělá, nebo to neumí dělat tak levně, jako to dělají církve,“ podotkl Kvasnička. Následně ocenil stanovisko generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba, který pokojně popisuje situaci. V jednom z pořadu České televize Máte Slovo se ale nechal vyprovokovat a následně si za to nasypal popel na hlavu.

Opakovaně ale odmítl tezi, že po bitvě na Bílé hoře církev něco ukradla. Je to tak vzdálená historie, že ji lze jen těžko soudit. Stejně tak bychom museli hodnotit i husitské války a další období. Pakliže se objevují často velmi hořké útoky na církve v těchto otázkách, podle Kvasničky k nim dochází především anonymně. V osobních setkáních se s hořkými výtkami příliš nesetkává.

Papež František

Jeden z volajících chtěl od faráře slyšet, zda by nebylo vhodné o narovnání promluvit s papežem Františkem. „Jistě by to bylo obohacující, ale je to opět čistě politická věc, kterou si řeší politici tady. I papež František ví, že když budou peníze, bude je na co dát,“ poznamenává Kvasnička. Toto zkrátka není cesta, kterou by bylo třeba kráčet.

Zároveň ale platí, že se mnoho věcí v narovnáních dalo udělat jinak. Církve měly mnohem intenzivněji informovat lidi o tom, co církve dělají pro společnost za peníze obyvatel a co tedy budou dělat i dál. „Na všechno dnes potřebujete kampaň,“ podotkl Kvasnička, „Většina krásných věcí se ukládá do šedi obyčejných dnů, zatímco na ty zlé věci křičíme,“ dodává farář. Rozhodně ale prý není pravdou, že církve vyjednávaly narovnání pokoutně, jak naznačil další z diváků.

Církve pomáhají. Farář prozradil kde

Podle Kvasničky je pochopitelné, že církve žádají spolu s kostely také o pole či rybníky, protože tyto majetky s chodem církví souvisí. Kněží tento majetek budou podle faráře spravovat lépe, než byl spravován za minulého režimu. Opakovaně ale zdůraznil, že všechen tento majetek má v konečném důsledku sloužit věřícím. Právě jim má sloužit i navrácené finanční prostředky. Ty mají pomoci při správě majetku. „Já jsem přesvědčen, že toho církve pro lidi dělají mnoho,“ pokračoval Kvasnička. Prozradil, že sám je předsedou správní rady jedné nemocnice, která velmi pomáhá pacientů, např. s rehabilitací. Na provoz takového zařízení je ale třeba nemalé množství finančních prostředků.

„Jsem přesvědčen, že církve dovedou spravovat majetek, protože to zvládli i za dnešního stavu. A u bratří katolíků vím, že si na to najali i specialisty, např. na správu lesů,“ podotkl Kvasnička.  Má za to, že církve nehromadí majetek, prostředky, které získaly, se co nejrychleji přesunou k adresátům - tedy k občanům. Kvasnička však také jednoznačně prohlásil, že faráře nejvíce ohrožují tři věci: Sex, peníze a moc. „Říká to však v situaci, kdy sám má manželku a děti. Ostatně doufá, že v budoucnu bude celibát dobrovolný i v církvi katolické. „Také to tak bývalo,“ podotkl Kvasnička.

Lidé se na faráře často obrací, ale ne vždy je to kvůli finanční bídě. Často jde o bídu mezilidských vztahů či bídu ve vztazích nejintimnějších. „Výsledkem práce faráře není poradenská činnost, věřím, že to někdo umí lépe. Moje práce je naslouchat druhému, protože věřím, že je mezi námi Bůh i Duch Svatý,“ uvedl Kvasnička. Řada lidí, poté, co se vypovídají, odchází povzneseni a rádi se vracejí.