Metody, jak přijít k penězům ze státní kapsy, se různí. Před lety to bylo tak, že se například rodina odebrala do zahraničí (v době, kdy ČR nebyla ještě členem EU) a žádala tam o azyl. Z logických důvodů tam nemohla zůstat bez prostředků, a tak pobírala od státu, který si za tím to účelem zvolila, sociální dávky. Poté, co je země odmítla přijmout jako azylanty, což se stávalo podstatně častěji, než že by je přijala, rodina se vrátila zpět do České republiky.

Mnohdy před odchodem do zahraničí prodala byt (příp. ho za určité odstupné někomu přenechala), takže bylo nutné řešit, kam se taková rodina (velice často s dětmi) uchýlí. Za dobu pobytu v zahraničí pak rodina přišla na úřad a požádala zpětně za celé období o výplatu sociálních dávek. A úřad je vyplatit musel, i když se jednalo mnohdy o velmi vysoké částky. To skončilo, poněvadž se upravila legislativa tak, že pobírat sociální dávky ve dvou zemích není přípustné. Navíc – po vstupu ČR do Evropské unie lze do jiných členských zemích odjíždět za prací i bydlením libovolně, bez potřeby žádat o azyl. Mohlo se tedy zdát, že tento způsob vysávání peněz skončil. Bohužel, kontroly prováděné úředníky úřadů práce v posledních měsících odhalily, že nikoli. I když postup a „finta" se přece jen změnily. 

Ve Vsetíně si nechali vyplácet dávky našimi úřady, v Anglii těmi zahraničními

Na jeden konkrétní případ upozornila ParlamentníListy.cz mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Kateřina Beránková, odehrál se ve Vsetíně (podobné informace však přišly před několika měsíci též z Ostravska či Českých Budějovic). Podstatné na tom bylo to, že tam několik jedinců vymslelo, jak získat peníze opět ze státní kasy, a to hned dvou zemí.