Účastníci summitu, který se konal poprvé po 17 letech bez účasti Ruska kvůli jeho jarnímu záboru Krymu, se zároveň podle francouzského prezidenta Françoise Hollandea shodli na tom, že je zapotřebí nadále povzbuzovat dialog a zmírňování napětí.

"Nemůžeme si dovolit další destabilizaci na Ukrajině," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. "Pokud nedosáhneme pokroku v otázkách, které musíme vyřešit, je zde možnost sankcí, a to i těžkých sankcí," varovala. Hovořila přitom, že by šlo o třetí fázi sankcí, což podle agentury Reuters zahrnuje tvrdá omezení v oblasti obchodu, financí a energie. Doposud byli zasažena zmrazením bankovních kont a zákazem pobytu na Západě jen skupina ruských a krymských hodnostářů.

Putin v rozhovoru pro francouzskou rozhlasovou stanici Europe 1 a televizní stanici TF1 předtím prohlásil, že o přítomnosti ruských diverzantů na Ukrajině nejsou žádné důkazy. "Opakuji vám: v jihovýchodní Ukrajině nejsou žádné ruské síly, žádný ruský instruktor. Nebyli tam a nejsou tam," řekl Putin.

Odsuzujeme porušování svrchovanosti

"Tváří v tvář nepřijatelnému zasahování do svrchovaných záležitostí Ukrajiny ze strany Ruské federace, stojíme při ukrajinské vládě a jejímu lidu," uvedli  nicméně ve svém prohlášení zástupci G7.

"Jednotně odsuzujeme pokračující porušování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny Ruskou federaci. Nelegální zábor Krymu Ruskem a akce vedoucí k destabilizaci východní Ukrajiny jsou nepřijatelné a musí skončit," píše se dále v dokumentu.

"Tyto akce porušují základní principy mezinárodního práva a měly by být předmětem obav pro všechny národy. Apelujeme na Ruskou federaci, aby uznala výsledky (ukrajinských prezidentských) voleb, dokončila stahování svých vojenských sil z hranic s Ukrajinou, zastavila tok zbraní a bojovníků přes (ukrajinské) hranice a uplatnila svůj vliv na ozbrojené separatisty, aby složili zbraně a vzdali se násilí," vyzvali také členové skupiny G7.