Šéf veřejnoprávní televize je přesvědčen, že největším rizikem současného mediálního trhu je "změna vlastnictví soukromých médií a s tím spojený vznik mocenských mediálních kartelů“. Ty podle něj mají "potenciál vytvářet permanentní mediální, politické nebo ekonomické krize“.

Těmi klíčovými vlastnickými změnami byl vstup ministra financí a majitele Agrofertu Andreje Babiše nákupem vydavatelství Mafra s nejvlivnějším deníkem MF DNES a Lidovými novinami, následovaný akvizicí nejposlouchanějšího Rádia Impuls. V reakci na to si miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč ze skupiny J&T pořídili jako "bezpečnostní aktivum“ bulvární deník Blesk a týdeník Reflex. "Dnes média v některých případech přestávají být čistým byznysem. Některé podnikatelské skupiny, které si je pořizují, to dokonce otevřeně přiznávají. Přiznávají, že nejde o čistý byznys, že to přináší synergie s jinými jejich zájmy. Chápou to jako jakési bezpečnostní aktivum, které slouží na jednu stranu k odvrácení případných útoků, a na druhou stranu umožňuje vytvoření příhodného tlaku. V této situaci je naše role ještě důležitější, než bývala dřív. Proto si myslím, že jakékoliv další zesilování regulace a sešněrování jenom posiluje tu druhou část médií,“ tvrdí šéf ČT.

“Sešněrovaná veřejnoprávní televize je v jejich zájmu. Komerčním médiím prudce padá sledovanost a klesají jim prodané náklady. A oni musí reklamním a mediálním agenturám vykazovat co největší počty čtenářů a diváků, aby prodali inzerci. Slabá Česká televize je jednoznačně ekonomickým zájmem provozovatelů soukromých médií,“ říká Dvořák. Prosazení nových pravidel ale prý bude velmi složité. Narazí na silný odpor vlivných mediálních skupin v čele s Andrejem Babišem i samotných novinářů.

"Zažíváme obrovský rozvoj internetu, nástup videoobsahu a silné role sociálních médií. Zákonodárci se tváří, jako by tady tato skupina médií, jejíž vliv stoupá, vůbec nebyla. To, co by klasická média podle zákona vůbec neměla dělat, jelikož nad nimi bdí nějaký dohled, na internetu vůbec neplatí. To je velké téma, které se řeší i v rámci Evropské unie. A překvapuje mě, že u nás teď najednou vznikla nutnost upravovat pravidla pro jmenování mediálních rad, aniž by bylo řečeno proč. Aniž by byly řešeny skutečné problémy současného mediálního prostředí a skutečné hrozby pro veřejnoprávní média,“ řekl Dvořák.