Na jednání probíhají třístranné rozhovory mezi Evropským parlamentem, Evropskou radou, která zastupuje zájmy členských zemí a Evropskou komisí, která slouží jako prostředník při jednáních. Diskutovaly se zejména klimatické cíle EU do roku 2030 a 2050, zavedení rozpočtu na emise skleníkových plynů nebo zřízení Rady pro změny klimatu. Ta by sloužila jako vědecký poradní orgán EU a ověřovala by, že státy dodržují klimatické dohody.

„Ničeho jsme nedosáhli. Na ničem není žádná dohoda. Nedochází k žádnému pokroku. To je pro mě opravdu frustrující, protože jsem očekával, že tentokrát dosáhneme nějakého pokroku,“ uvedl po třístranném jednání německý europoslanec Michael Bloss. Problém je například fakt, že členské státy nedaly Radě EU nový mandát k jednání jejich jménem, tudíž Rada nemohla přistoupit na žádné kompromisy navrhované Parlamentem.

„Nic se nestalo. V podstatě tam byl jen Parlament, který hovořil o svých cílech a opravdu se snažil najít kompromis. Rada se ale prostě jen objevila a nic neměla,“ prohlásila Harriet Mackhaillová-Hillová z mezinárodní klimatické organizace CAN.

Hlavní vyjednavač Parlamentu, Jytte Guteland, byl překvapivě pozitivnější. „Myslím, že jsme dosáhli určitého pokroku v otázkách střední velikosti. Nyní se můžeme během příštího jednání soustředit na ty velké a snad to bude poslední trialog,“ zadoufal Guteland podle informací zahraničního serveru Euractiv.com.

Přestože se zatím dohoda nepřiblížila, Portugalsko jako současný předsedající Rady stále doufá v přijetí zákona do konce dubna. To se však vzhledem k poslední schůzi zdá nepravděpodobné, což podle německého europoslance Blosse ohrožuje schválenou časovou osu EU.

„Dohoda by musela být uzavřena do 22. dubna, což v současnosti není pravděpodobné, protože Parlament trvá na svých požadavcích a Rada nemá mandát,“ myslí si Mackhaillová-Hillová. Bez schválené klimatické dohody by tak museli zástupci EU jít na příští summit o klimatu ve Spojených státech bez potvrzených cílů do roku 2030.

Do nastalé patové situace podle Blosse hází vidle ještě Evropská komise, která prosazuje, aby se na snižování emisí uhlíku podílelo také zemědělství a lesnictví. Parlament si naproti tomu přeje samostatný cíl pro snižování emisí uhlíku a iniciativu na výsadbu stromů, které budou uhlík pohlcovat.

„Komise trvá na svém propojeném přístupu, který je ale velmi problematický,“ uvedl Bloss a dodal, že návrh Komise obsahuje mnoho mezer, které by způsobovaly problémy v konečném účtování emisí uhlíku. Komise podle Blosse nejedná jako čestný zprostředkovatel, ale prosazuje své vlastní návrhy, na kterých se dohodli vedoucí představitelé EU na svém prosincovém summitu.