Podle Vobořila norma neupravuje jen to, kde je možné prodávat či pít alkohol, ale je prý klíčová pro koordinaci celé protidrogové politiky a služeb pro uživatele drog. "Definuje zodpovědnost jednotlivých institucí, typy drogových služeb a tak dále. Předchozí administrativa Ministerstva zdravotnictví totiž části zákona, které se týkají právě drogové politiky a služeb pro drogově závislé, značně zredukovala," uvedl Vobořil.

Podle něj bývalé vedení ministerstva "nevyužilo ani příležitosti lépe zákonem regulovat problémy aktuální a palčivé". Jmenoval fungování záchytných stanic a jejich roli v systému prevence a léčby či problematiku nových syntetických drog. "Budu se snažit s novou vládou a novou administrativou Ministerstva zdravotnictví tyto věci řešit," dodal.

Podle Čechů zůstává drogová situace stále stejná

Síť služeb na pomoc uživatelům drog a pro prevenci se v Česku buduje od počátku 90. let. V posledních letech se pracovníci snaží o snižování škod u lidí, kteří omamné látky užívají. Jsou podle Vobořila v kontaktu až s 80 procenty problémových uživatelů, kteří si většinou drogy píchají a berou je dlouhodobě. Národní protidrogový koordinátor podotkl, že se služby nyní transformují. Jejich působení upraví třeba právě tabáková novela, změny zákona o sociálních službách či občanský zákoník. Vobořil varoval před případnými škrty v rozpočtu v této oblasti.

Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vnímá devět z deseti lidí užívání drog v Česku jako problém. Podle 38 procent Čechů a Češek ale příslušné instituce tématu nevěnují dostatečnou pozornost. Polovina dotázaných si naopak myslí, že jí věnují přiměřenou pozornost. Každý dvacátý člověk je pak přesvědčen o tom, že je naopak přehnaná. Podle CVVM se názory Čechů a Češek na drogovou situaci v zemi v posledních letech téměř nemění.