Ve čtvrtek 2. listopadu hostila Novotného lávka ze své podstaty kontroverzní debatu týkající se domnělého strachu z Ruska a rovněž i toho, jak o Rusku coby velmoci s imperiálními zájmy referují česká média. Beseda byla koncipována jako kulatý stůl, během kterého dojde ke konfrontaci dvou zcela odlišných názorů na tuto problematiku.

Jenže se cosi pokazilo, kolečka v matrixu se zadrhla a dvojice novinářů, redaktor z Hospodářských novin miliardáře Zdeňka Bakaly a odborník na Rusko Ondřej Soukup a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák, plánovanou účast na debatě odřekla. Soukup se podle toho, co zveřejnil na Facebooku, besedy zúčastnit chtěl, ale apeloval na něj jeho nadřízený, šéfredaktor Hospodářských novin. Dvořákovi se pak údajně podle pořadatele akce Zdeňka Kratochvíla nelíbilo, že debatu pořádají ParlamentníListy.cz, což se ovšem ukázalo jako mylná informace.

Kazišuk s konotacemi...

O debatě se již v předstihu zmínil představitel politického think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda a kritizoval její existenci na Facebooku. Vyjadřoval pohoršení nad tím, že se podobné debaty vůbec pořádají. A právě Jakuba Jandu viní pořadatelé z toho, že dvojice novinářů nakonec nedorazila. „Pan Dvořák naletěl dezinformacím pana Jakuba Jandy,“ sdělil úvodem pořadatel akce Zdeněk Kratochvíl. „Kruhový debatní formát této besedy coby střetnutí odlišných názorů překazil svým konáním šéf Evropských hodnot Jakub Janda. Od této doby jej budu nazývat Jakubem kazišukem Jandou. Ono to má své konotace a opodstatnění,“ uvedl v průběhu besedy jeden z přítomných panelistů, analytik Jan Schneider.  

Screen: Facebook Jakuba Jandy

Debaty se zúčastnila kromě Schneidera ještě Veronika Salminen, novinářka časopisu Argument a autorka knihy Putin. Jako náhradník pak vystoupil psychiatr a bývalý ředitel zdravotnictví Ivan David. Role moderátora se zhostil publicista a pedagog Petr Žantovský, kterého minulý víkend ocenil prezident Miloš Zeman.

Právě Žantovský úvodem besedy zalitoval, že se nedostavila dvojice představitelů opačného názorového pólu. Podstatou demokracie je podle Žantovského diskuze a střetávání vzájemně odlišných názorů, pluralita tezí. „My jsme ta ulice, se kterou se oni nechtějí bavit,“ zahřímal během úvodního slova Žantovský s odkazem na to, co říkali režimní politici v roce 1989, a sice, že s „ulicí a lůzou přece nemohou vyjednávat“.

Druhý muž Evropy

Veronika Salminen se následně pustila do rozsáhlé analýzy rusofobie, strachu z Ruska, a svěřila se s tím, co o daném pojmu našla na Googlu. „Ten pojem opravdu existuje, pojí se s ním různé PR agentury. Opravdu se nejedná o produkt ruské propagandy,“ ujišťovala Salminen. Podle Salminen se se strachem dá různě politicky obchodovat a jeho vyvolávání může být i cestou k ospravedlnění vlastní agrese. Strach z něčeho podle Salminen úzce souvisí s vytvářením obrazu nepřítele, uvedla Salminen s odkazem na některé válečné konflikty. „Rusko je druhým mužem Evropy, západ se vždy definoval skrze Rusko podobně jako skrze zrcadlo,“ přidala Salminen svou analýzu.

Následně se do toho opřel bez skrupulí psychiatr Ivan David. „Nejde o nic jiného než o rozjetí třetí světové války. Ta už probíhá, ale zatím beze  zbraní, protože se Rusku daří držet krok ve vývoji zbrojního arzenálu,“ oznámil David. Následně pak přidal obvinění, ze kterého by se pravděpodobně šéf Evropských hodnot Jakub Janda osypal. „Rusko je nesmírně bohaté a to je, proč se připravuje ten pogrom na Rusko, zatím tedy neúspěšně,“ zahřímal a ozval se nesmělý potlesk.

Následně se David pustil hlouběji do minulosti, když se pustil do analýzy zločinů nacistického Německa. „I v naší společnosti se v budoucnu mohou dít zvěrstva, protože je v samé lidské přirozenosti zakotven potenciál činit i věci velmi nelidské,“ zmínil s odkazem na to, jak nacisté systematicky vybíjeli psychicky nemocné jedince. Besedu zakončil Petr Žantovský četbou a analýzou článků z tuzemských i zahraničních periodik pojednávajících o Rusku.