Profesor Jiří Holý se v rozhovoru o české literatuře rozpovídal o antisemitských prvcích v dílech našich klasiků. Tyto prvky se podle Holého často přehlížely, protože se velkým „vlastencům“ jaksi nehodili do krámu.

Čulík tyto antisemitské prvky spojil s dnešním českým odporem proti „jinakosti“. „S hrůzou zjišťuji, že ten antisemitismus, který ovládal docela značnou část české společnosti a jak se teď tady dovídáme i literatury, má kořeny, které se teď objevují v nenávisti určité části, velké části, zdůraznil Čulík, ‚vůči jinakosti z venčí,‘“ upozornil šéfredaktor.

V díle Jana Nerudy, Viléma Mrštíka, Jindřicha Šimona Baara, Petra Bezruče, Josefa Holečka a dalších podle Holého najdeme útoky proti Židům. Bezruč popisuje Židy jako utlačovatele českého národa. Jiní autoři popisují Židy jako dravce, kteří ničí ostatní obchodníky, ničí české vesnice, chudé sedláky a podobně.  Nechybí ani obraz vilných Židů, Židů syčících na většinu společnosti a další a další antisemitské stereotypy, které přebírala celá řada autorů.

Naproti tomu kupříkladu Alois Jirásek vykresloval také pozitivní židovské figury.

• Celý rozhovor naleznete ZDE

Je to šokující, že ti autoři nepovažují ty lidi za individuální osobnosti a strkají je do těch stereotypů,“ pohoršoval se Čulík. Holý doplnil, že antisemitismus nevymizel z české společnosti ani v časech těsně před vznikem či v dobách vzniku našeho státu. V závěru první světové války sužoval české země hlad a lidé často hledali obětního beránka, na kterého by svalili vinu za svá utrpení. A často si za oběť vybrali Žida.  

Další ohromující věc je, že vznik Československé demokratické masarykovské republiky je spojen s antisemitskými bouřemi,“ kroutil hlavou Čulík. „Tady se zakládá demokratická a vysoce liberální masarykovská republika a mezitím tady čeští občané vypalují židovské obchody,“ pohoršoval se dál.

Obratem ovšem doplnil, že v Polsku nebo v Maďarsku to v minulém století bylo ještě horští. Odpor vůči Židům byl v těchto zemích ještě důraznější.