„Realita je ale bohužel taková, že sociální sítě dnes v České republice přetékají xenofobní agresí a diskuse se plní čím dál tvrdšími ‚hejty‘. Zvykáme si na názory hanobící rasu, národ či náboženství, jako se před válkou stalo běžným hanobení Židů. Nejen extremisté, ale i takzvaní ‚normální občané‘ sdílejí na sítích sadisticky ujeté odkazy ze zcela nekompetentních, manipulativních a zbulvarizovaných ‚gore‘ zdrojů pro otrlé. A této virtuální realitě, líčící lidi jiného původu a náboženství v sado-maso stylu, mají ve své úzkosti tendenci nekriticky věřit,“ kroutí hlavou Dolejš.

Naštěstí na české politické scéně není žádná výrazná politická síla, která by tuto nenávist dokázala přetavit ve volební úspěch, a Dolejš důrazně varuje před tím, aby na vlnu nenávisti nenaskakovaly hlavní politické strany. Měli bychom říci jasné ne, když se někdo snaží stavět relativně chudší lidi proti ještě chudším a z této nenávisti následně těžit. Lidé, kteří se dnes bojí pomoci druhým, aby nemuseli omezovat své pohodlí, si možná neuvědomují, že časem mohou potřebovat pomoc sami.

Celý texz ZDE

Vzpomeňte si, co je to solidarita

Nenávist, jaká se dnes probouzí na sociálních sítích, se může změnit v nenávist všech proti všem. Leckdo se pak může změnit v nepřítele. „Jak jinak vysvětlíte, že nejmenovaná žena, právně vzdělaná, vysloví v médiích, že odmítá imigranty, i kdyby jí před očima měla umírat miminka? Nebo že vysoký důstojník naší armády nebo ústavní činitel opakují, že nejde o uprchlíky, ale o vetřelce, se kterými nelze mít soucit a dojímat se, že se utopí? A že bude-li třeba, musíme je i střílet?“ ptá se Dolejš.

Lidem je proto třeba věcně připomenout, že solidarita je jednou ze základních lidských hodnot. Je třeba to říci s klidem, věcně, ale zároveň s ohledem na suverenitu jednotlivých států EU.