Své odpovědi na celkem 32 otázek odevzdala Jourová europarlamentu v neděli a splnila požadovanou lhůtu, která jí byla poskytnuta. Česká kandidátka do komise Jeana-Claudea Junckera není jediná, po kom europoslanci podobné doplnění chtěli. Písemné doplnění odevzdává také Francouz Pierre Moscovici či maďarský kandidát Tibor Navracsics. Slyšení si v úterý přímo zopakuje Brit Jonathan Hill.

Rozsah doplňujících otázek určených Jourové i jejích odpovědí, které má ČTK k dispozici, je tematicky velmi široký. Je to proto, že slyšení české kandidátky se vzhledem k rozsahu jejího pravděpodobného portfolia zúčastnili členové hned čtyř parlamentních výborů - pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, pro právní záležitosti, pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a pro práva žen.

Úřad evropského veřejného žalobce chce Jourová k roku 2016

Proti zřízení úřadu evropského žalobce, který by se zabýval zneužíváním evropských peněz, protestuje v europarlamentu například konzervativní frakce ECR. Podle Jourové má ale zamýšlená instituce zásadní význam pro vyšetřování podvodů, své zdroje by měl získávat od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a využívat administrativní podporu evropské jednotky pro justiční spolupráci Eurojust.

V jiné z odpovědí česká kandidátka zopakovala svůj záměr co nejdříve zajistit přijetí směrnice o rovném zastoupení mužů a žen ve správních radách velkých firem. Připomněla, že návrh končící eurokomisařky Viviane Redingové, který počítá s tím, že při výběru kandidáta má při stejných schopnostech dostat přednost uchazeč méně zastoupeného pohlaví, má podporu ve velkých frakcích v europarlamentu.

Hodlá prý proto vyjednávat s členskými zeměmi, které nyní návrh blokují. „Jsem optimistická v tom, že některé státy mohou být přesvědčeny, aby svou pozici změnily, a to přinese do jednání nový impuls,“ míní Jourová.

Jourová považuje za nutné rychlé přijetí evropské reformy ochrany dat

Jiná z otázek se týkala například vyjednávání se Spojenými státy o ochraně dat evropských občanů. Projektem pro celou komisi je podle Jourové rychlé přijetí evropské reformy ochrany dat, rychlé dokončení dohody s USA a úspěšné změny nyní platných pravidel „bezpečného přístavu, podle nichž se teď americké firmy dobrovolně zavazují k určitým standardům nakládání s těmito daty. Jourová nicméně také zopakovala, že pozastavení těchto pravidel je stále na stole. Američané by podle ní měli přijít s realistickým časovým rámcem pro aplikaci celkem 13 doporučení, které Unie žádá.