Kandidát na prezidenta na besedě zopakoval svůj dlouhodobý názor, že prezident by měl lidi spojovat a ne rozdělovat, a jak je důležitá jeho nadstranickost. S ohledem na svou vědeckou kariéru ujistil, že je zvyklý věci řešit a nejen o nich mluvit. „Vědec si stanoví cíl a hledá cestu, jak problém vyřešit. Obávám se, že naši politici ještě při politické kultuře, která tady panuje, jsou zvyklí problém jenom pojmenovat. A dívat se ještě, jestli s ním přišel někdo zleva nebo zprava. Mně je jedno, jestli s rozumným přístupem k problému přijde někdo z levice, nebo z pravice,“ vysvětloval Drahoš s tím, že nálepkování je mu cizí a jako prezident by se snažil tlačit na politiky, aby problémy řešili.

Důležitá je podle kandidáta na prezidenta také spolupráce hlavy státu s vládou, a s odkazem na zahraniční politiku aktuální stav odmítl: „Neměli bychom mít dvouhlavé tele, kdy vláda říká něco jiného než prezident. To je špatná situace a ve světě jsme potom občas tak trochu za pitomce.“ Zároveň je přesvědčen o tom, že prezident nepotřebuje napínat meze Ústavy. „Že i ta Ústava v současné době mu dává dostatek možností, aby... pokud je respektovaná osobnost, má autoritu, pokud to, co řekne, lidé považují za názor, kterému mohou věřit. To ale také znamená, že prezident nekomentuje denní dění v politice a nevyjadřuje se každý den ke kdejaké – ptákovina je možná nehezké slovo – ale prostě nekomentuje všechno možné. A když s nějakým názorem vystoupí, mělo by to platit. Já jsem si v tomhle směru velmi vážil prezidenta Gaucka v Německu. Vím od Němců, že když Gauck něco řekl, tak se o tom příliš nediskutovalo. To by byl ideální stav v našem případě.“ A jeho první krok ve funkci prezidenta? „Otevřít Hrad.“

Vládní krize? Předejít tomu a „oba kohouty“ na smetišti vést k domluvě

Ve vnitrostátní politice považuje za důležité řešit úpadek kultury politické scény. „Lidé pak mnohdy rezignují na politiku,“ podotkl. „Je obecné rčení, že ryba smrdí od hlavy. Politici včetně prezidenta by se měli zamýšlet nad sebou. A pokud nepůjdou alespoň do jisté míry příkladem, tak to pořád bude problém. Zdaleka neházím všechny politiky do jednoho pytle. Znám řadu těch, kteří jsou kultivovaní, kteří mají za sebou životní zkušenosti, nevstoupili do politiky takřka po maturitě nebo po absolvování vysoké školy, ale mají praktické životní zkušenosti a jsou z mého pohledu velmi úctyhodní. Otázkou je, jak se tato skupina může prosadit vůči jiným, ale jako prezident bych určitě využíval své autority, pravomoce a hlasitého slova a upozorňoval na tyto věci. Samozřejmě prezident nemůže suplovat činnost jakéhokoli ministra, ale nechával bych se přizvat na jednání vlády, ne že tam půjdu jednou za rok a budu tam prosazovat nějaký svůj zájem. Pokud by to byly problémy týkající se ministrů, zval bych si je k jednacímu stolu třeba za přítomnosti premiéra,“ líčil postup kultivování politické scény.

„Jsem předčen, že tímhle způsobem se dá zabránit tomu, co se pak řeší ukazováním holí a odchody, když mluví premiér. Kdybych byl v té situaci, zval bych daleko dříve oba kohouty na smetišti k sobě a snažil bych se s nimi domluvit. Neříkám, že se to musí podařit, ale kdo jiný než prezident, by se o tohle měl snažit,“ doplnil.     

„Kdyby mi řekla, buď já nebo kandidatura, tak…“

Besedu moderoval známý popularizátor vědy, astronom Jiří Grygar, který hned na začátku debaty vysvětlil, že strávil pár let v dětství v Ostravě, popsal některé zážitky a s odkazem na vlastní zkušenosti z Akademie věd ujistil: „Kandidát, který před vámi dnes sedí, je člověk, který dokázal něco neuvěřitelného. Proti vůli mnoha předních českých politiků dokázal Akademii věd dobýt tohle místo, což ho dobře kvalifikuje pro neméně těžký úkol získat prezidentský úřad.“

Ještě než začal Drahoš vysvětlovat svůj program, připomenul také, že pochází z Jablunkova a že mluví „po našimu“. Popsal, jak se dostal ke svému oboru a vzpomínal na své učitele chemie. Přiblížil veřejnosti svou profesní kariéru i to, že dvakrát odmítl vstup do KSČ. Popsal své rozhodování o kandidatuře na prezidenta. Důležitou roli pro něj hrál názor jeho manželky, protože největší kritiku při zvažování prý sklízel doma. „Nakonec jsme dospěli k názoru, že když do toho půjdu, tak ode mě neodejde a půjde do toho se mnou. Dodnes jsem jí velmi vděčný, protože, kdyby mi řekla: buď já nebo kandidatura, tak ‚A‘ je správně, nešel bych do toho. Vím, že nás čekají krušné chvíle,“ zkonstatoval.

Eva Drahošová a Jiří Grygar v Ostravě. Foto: Daniela Černá

Po úvodní části začala diskuse. Jeden z prvních dotazů z publika zněl takto: „Je vůbec funkce prezidenta v našem systému potřebná? U toho posledního si myslím, že je to zbytečné.“ Drahoš ujistil, že by se snažil vrátit funkci určitou důstojnost. „Nevím, jestli se vyplatí kvůli jednomu prezidentovi měnit Ústavu,“ reagoval také Drahoš. V odpovědi na další otázku pak oponoval názoru, že bývá považován za „vítače“ a sdělil své stanovisko, že je potřeba pomáhat lidem, kteří prchají před válkou, ale nelze zvát do Evropy všechny, kdo si to přejí. Pak se věnoval situaci, kdy do Evropy přicházejí lidé ze subsaharské Afriky. Podle něj je důležité zastavit migrační vlnu na hranicích Evropy a snažit se pomoci lidem v místech, kde je to potřeba.

Kandidát na prezidenta debatoval s veřejností. Foto: Daniela Černá

Euro tak za pět, šest let?

Dalšího tazatele zajímal názor Drahoše na průmysl 4.0, robotizaci, automatizaci a jeho případné dopady. „Politici o tom hodně mluví, ale řekl bych, že skoro nic nedělají. Bude to znamenat opravdu rekvalifikaci pracovního trhu. Marná sláva, některé profese vymizí. Je to problém, který by měla vláda s předstihem řešit. Ale nejsem v tom takový skeptik. Každá taková změna přinesla nové možnosti pracovního trhu,“ reagoval Drahoš s tím, že je jasné, že horníka nelze překvalifikovat na odborníka v IT. Obrovský potenciál vidí v péči o seniory.

Během debaty zhodnotil, že velmi rád ochutnává piva z minipivovarů. Už podstatnější otázka se týkala jeho názoru na Evropskou unii. Jak už několikrát v médiích řekl, je proevropský člověk. „Jsem člověk, jenž velmi nesnáší jeden výrok pana prezidenta, který řekl, že budeme mostem mezi Evropou a Ruskem nebo mostem mezi Evropou a Čínou. Jak můžeme být mostem mezi Evropou, když jsme součástí Evropy. My jsme přeci Evropa. Je to z mého pohledu protimluv. Je to nesmysl,“ zhodnotil s tím, že EU přinesla desítky let bez válek a jde o úspěšný projekt. Jako každý může narazit na mez na problém a tím podle Drahoše byla snaha o nesmyslný způsob evropské integrace. Na druhé straně i my se na tom podepisujeme prý sami. I z toho důvodu, že za nás jednají lidé, kteří někdy neumějí anglicky. „Jsem přesvědčený o tom, že Evropská unie je poučitelný organismus, protože organismus, který nereaguje na okolí, vyhyne,“ podotkl také Drahoš.

Profesor Jiří Drahoš. Foto: Daniela Černá

A euro? „Otázka nestojí, jestli euro přijmout, nebo ne. Otázka je, kdy? Zavázali jsme se k přijetí eura, samozřejmě máme výjimku a nemáme stanovený žádný termín,“ uvedl Drahoš s tím, že jako zásadní problém vidí riziko znehodnocení úspor obyvatel. „Byl bych pro přijetí eura s jistou nostalgií za českou korunou v okamžiku, kdy kurz a parita kupní síly bude daleko menší. Kdo má něco naspořeno, přechod na euro by ho v současné době postihl. Já bych za sebe rád viděl, abychom přijali euro za pět, šest let, ale měli bychom usilovně pracovat na tom, aby se rozdíl, který jsem teď laicky popsal, zmenšil,“ uvedl Drahoš.

Co se týká Visegrádské čtyřky, domnívá se, že nejblíž je nám Slovensko, zato postoje Maďarska a Polska často situaci komplikují.

Na besedu mezi stovkami lidí přišel podpořit kandidáta na prezidenta také Vít Dostál: „Pokud se stanete prezidentem, vstoupíte na minové pole,“ varoval ho mimo jiné a zmínil i to, že doufá, že Drahoš půjde ve šlépějích Václava Havla. Vít Dostál je prvním Čechem, který objel celý svět na kole.

Akce se konala v ostravském Kulturní centru Cooltour. Foto: Daniela Černá