Tématem migrantů v naší zemi začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co zajímavého zaregistroval v uplynulém týdnu v domácích sdělovacích prostředcích. „Také Česká televize mu ve čtvrtečních Událostech věnovala jistou část tohoto zpravodajského pořadu. Informovala nás o opravdu burcujících skutečnostech, že se detenční tábor pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách v pátek otevírá, aniž je kompletně připravený. Narychlo se dokončovaly zábrany, aby se z něj nemohli migranti volně dostávat. „Chybějí sledovací kamery, je to opravdu typicky český šlendrián. Nicméně jak zřejmě politický diktát káže, tak to zařízení se v pátek pro migranty otevřelo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Kromě toho se z veřejnoprávní televize dozvěděl, že mezi těmi, kdo budou v tomto táboře umístěni, jsou mimo jiné i lidé, kteří pocházejí z Pákistánu. „Tak jsem si položil otázku, když ji nepoložili novináři z České televize, jestli je v Pákistánu taková humanitární situace, která vyžaduje pomoc takové středoevropské země, jakou je Česká republika. Odpověděl jsem si, že neexistuje. Vždyť Pákistán je jedna ze světových velmocí, má kolem sto šedesáti milionů obyvatel. A i když vystřídal několik vojenských vlád, tak se po válce a zániku Britské Indie stal demokratickou republikou. Pákistán je dnes jaderná velmoc. Tak opravdu nevím, proč bychom měli v České republice přijmout migranty právě odtamtud. A ani Česká televize mě o tom nijak neinformovala, jakož ani ostatní diváky,“ podotýká mediální odborník.

Rozhodně nešlo od České televize o vynikající výkon veřejné služby

V rámci tohoto zpravodajského bloku veřejnoprávní televize rovněž informovala o areálu u Bělé pod Bezdězem, kde před týdnem vypukly mezi uprchlíky nepokoje. „K tomu nám ještě Česká televize řekla, že se tam také konala diskuse s místními obyvateli. Tím ale zpravodajství o té události skončilo. Ani slovo o tom, co kdo říkal, jaké bylo stanovisko vedení obce, jaké bylo stanovisko obyvatel, kdo jim případně odpovídal a na jaké otázky, zda tam byl zástupce Ministerstva vnitra nebo vlády, nic takového jsme se nedozvěděli. Místo toho přišla vzápětí o mnoho minut delší reportáž o vývoji cen benzinu a o tom, kam je nejlépe jet na dovolenou. Tak to mi přišlo, že to opravdu není vynikající výkon veřejné služby v médiích, který opět podala Česká televize,“ přiznává Petr Žantovský.

K tomuto frekventovanému tématu má sám několik vlastních postřehů a glos. „Jednak si myslím, že podle toho, co se děje kolem migrantů a jak se vláda chová k obcím, kterým je vnucuje do areálu, usuzuji, že dnešní vláda je podstatně horší než komunistická před rokem 1989. Mám k tomu nejméně několik argumentů. Komunistická vláda se sice také neptala obyvatel a obcí, když u nich rozhodla třeba o zřízení vězení. Ale pravdou je, že i když je tam umístila bez ohledu na názor místních obyvatel, tak se režim postaral alespoň o ostrahu, což se tedy ve Vyšní Lhotě nestalo. Nebylo zajištěno, že uprchlíci nebudou utíkat a nebudou provádět něco, co by mohli provádět, kdyby byli na svobodě, a z čeho mají tamní obyvatelé strach,“ vysvětluje mediální odborník.

Uprchlíci by mohli veřejně prospěšnými pracemi hradit náklady

Druhý argument této jeho teze vyplývá z důvodů, proč k nám za bývalého režimu přicházeli lidé z jiných zemí. „Když komunisté přiváželi migranty, vzpomeňme si na to, od šedesátých do osmdesátých let, nejprve Kubánce do průmyslu v šedesátých letech a potom Vietnamce v osmdesátých letech do stavebnictví, tak z toho, co říkám, je patrné, že přiváželi migranty za prací. To znamená lidi, kteří nahradili určité profese nebo byli vystaveni povinnosti pracovat. Mohli si podle toho náležitým způsobem vydělávat, ale měli také povinnosti, že se museli nějakým způsobem ve společnosti chovat, museli ctít a respektovat pravidla, o nichž mluví pan prezident, když hovoří o tom, že vítáni jsou migranti, kteří jsou ochotni akceptovat naše pravidla,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Právě toto všechno bylo v období od šedesátých až do osmdesátých let maximální měrou zajištěno. „Neříkám, že to byl ideální stav, když se přiváželi zahraniční dělníci do průmyslu, nicméně tehdejší hospodářská politika státu to tak chtěla, tak to tak realizovala. Konstatuji pouze, jak probíhalo zajištění všech vedlejších dispozic a záležitostí týkajících se pobytu zahraničních dělníků na našem území. Proto tedy kladu otázku, když už jsme tak dobří a přijímáme migranty z Pákistánu a odjinud, proč je náš dnešní režim nenutí pracovat a hradit touto prací náklady svého pobytu i akceptovat pravidla, jimiž se tato společnost řídí. Mohli by například vykonávat veřejně prospěšné práce,“ myslí si mediální odborník, že to by měli zvládnout i lidé, jejichž kvalifikace buď není žádná, nebo zcela odlišná od té, která by byla zapotřebí v běžném českém hospodářském provozu.

Pákistánci si k nám přijeli pro pomoc ve značkových botách Nike

Proto je přesvědčen, že by bylo správné tyto otázky klást a nutit naše veřejné představitele, kteří prosazují migranty, aby se k nim vyjadřovali. K tomuto tématu ho zaujalo i půlstránkové foto zadržených migrantů, které otiskla čtvrteční MF Dnes. „Podle fyziognomie bych řekl, že to byli právě lidé odněkud z toho indicko-pákistánského pomezí. Na tom snímku je hezky vidět, že tihle lidé, kteří byli odváženi od nějakého kamionu autobusem zřejmě do detenčního zařízení, mají na nohách obuv značky Nike. To jsou sportovní boty, které na českém trhu stojí v průměru kolem dvou až dvou a půl tisíc korun. Tak jestli je pákistánský migrant na tom tak špatně, že musí vyhledat pomoc České republiky a přijede si pro tu pomoc ve značkových botách Nike, tak to vyvolává otázky, na které nikdo z našich činitelů ani z médií neodpovídá,“ konstatuje Petr Žantovský.